„Je to opravdu skvělý úspěch, který si můžeme připsat na konto mezinárodních hodnocení. ČZU je dlouhodobě českým lídrem v oblasti udržitelnosti,“ připomíná rektor ČZU Petr Sklenička.
Česká zemědělská univerzita se v nejnovějším žebříčku QS World University Rankings podle oborů objevuje v jedné z pěti hlavních hodnocených oblastí, a to Life Sciences & Medicine. V konkurenci univerzit s lékařskými fakultami je to vynikající umístění. Vždyť ve stejném rozmezí (500–520 světově) se v dané hlavní předmětné oblasti nachází i Univerzita Palackého, lépe se umístila jen Univerzita Karlova a Masarykova univerzita. V oboru Zemědělství & Lesnictví, který spadá do hlavní předmětné oblasti Life Sciences & Medicine, se ČZU umístila na 62. místě jako nejlepší z univerzit v České republice. V oboru Vědy o životním prostředí zaujímá ČZU celosvětově 201.–250. místo a je rovněž nejlepší v ČR společně s Masarykovou univerzitou.
„Tento vynikající výsledek, ke kterému naše fakulta přispěla, nám potvrzuje, že směr, kterým jsme se vydali, je správný. Jsem hrdý na to, že lesnické vzdělávání a věda na naší univerzitě jsou excelentní a na světové úrovni. Je to ohromný úspěch“, dodává děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Róbert Marušák.
Dosud nejrozsáhlejší vydání žebříčku QS World University Rankings hodnotilo více než 15 700 různých akademických programů z 1594 institucí z celého světa. Do seznamu v letošním roce přitom přibylo 103 nových vzdělávacích institucí.
Akademické programy jsou hodnoceny v pěti ukazatelích, které mapují kvalitu a reputaci dané instituce. První z těchto ukazatelů je akademická pověst. Tento indikátor společnost Quacquarelli Symonds, která žebříček vydává, zjišťuje prostřednictvím dotazovaní se více než 130 000 akademických pracovníků, kteří hodnotí akademické instituce podle kvality výzkumů v dané oblasti.
Dalším indikátorem je atraktivita absolventů dané instituce pro budoucí zaměstnavatele. Tento indikátor se získává prostřednictvím odpovědí od 75 000 zaměstnavatelů.
Třetí indikátor se specificky zabývá citovaností vědců a vědkyň z hodnoceného oboru dané vzdělávací instituce. Hodnotí se v něm průměrný podíl citací vůči jednomu vědeckému článku. Čtvrtý indikátor zohledňuje H-index.
Pátý indikátor reflektuje tzv. mezinárodní výzkumnou síť pracoviště. V tomto indikátoru se mapuje šíře a intenzita mezinárodních spoluprací dané instituce.
Celý žebříček hodnotí vysoké školy a vzdělávací instituce hned v 53 oborech, které dále sdružuje do pěti širokých oblastí. Patří mezi ně: umění a humanitní vědy, inženýrství a technologie, vědy o živé přírodě a medicína, vědy o neživé přírodě, a nakonec společenské vědy a management.
Lenka Prokopová
Podobné články
Jak dostat klimatická opatření z papíru do reálného života? Tomu se v úterý 15. září 2026 v Kampusu Hybernská v Praze věnoval Národní adaptační den. Propojil zástupce ministerstev, samospráv i odborné veřejnosti a přinesl konkrétní příklady toho, jak se daří
Jak se českým vysokým školám daří naplňovat cíle Strategie internacionalizace vysokého školství do roku 2030? Odpověď přináší nová studie Národního vzdělávacího fondu, která porovnala 26 veřejných vysokých škol v České republice. Z jejích závěrů je patrné, že jednotlivé univerzity volí
