„Je to opravdu skvělý úspěch, který si můžeme připsat na konto mezinárodních hodnocení. ČZU je dlouhodobě českým lídrem v oblasti udržitelnosti,“ připomíná rektor ČZU Petr Sklenička.
Česká zemědělská univerzita se v nejnovějším žebříčku QS World University Rankings podle oborů objevuje v jedné z pěti hlavních hodnocených oblastí, a to Life Sciences & Medicine. V konkurenci univerzit s lékařskými fakultami je to vynikající umístění. Vždyť ve stejném rozmezí (500–520 světově) se v dané hlavní předmětné oblasti nachází i Univerzita Palackého, lépe se umístila jen Univerzita Karlova a Masarykova univerzita. V oboru Zemědělství & Lesnictví, který spadá do hlavní předmětné oblasti Life Sciences & Medicine, se ČZU umístila na 62. místě jako nejlepší z univerzit v České republice. V oboru Vědy o životním prostředí zaujímá ČZU celosvětově 201.–250. místo a je rovněž nejlepší v ČR společně s Masarykovou univerzitou.
„Tento vynikající výsledek, ke kterému naše fakulta přispěla, nám potvrzuje, že směr, kterým jsme se vydali, je správný. Jsem hrdý na to, že lesnické vzdělávání a věda na naší univerzitě jsou excelentní a na světové úrovni. Je to ohromný úspěch“, dodává děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Róbert Marušák.
Dosud nejrozsáhlejší vydání žebříčku QS World University Rankings hodnotilo více než 15 700 různých akademických programů z 1594 institucí z celého světa. Do seznamu v letošním roce přitom přibylo 103 nových vzdělávacích institucí.
Akademické programy jsou hodnoceny v pěti ukazatelích, které mapují kvalitu a reputaci dané instituce. První z těchto ukazatelů je akademická pověst. Tento indikátor společnost Quacquarelli Symonds, která žebříček vydává, zjišťuje prostřednictvím dotazovaní se více než 130 000 akademických pracovníků, kteří hodnotí akademické instituce podle kvality výzkumů v dané oblasti.
Dalším indikátorem je atraktivita absolventů dané instituce pro budoucí zaměstnavatele. Tento indikátor se získává prostřednictvím odpovědí od 75 000 zaměstnavatelů.
Třetí indikátor se specificky zabývá citovaností vědců a vědkyň z hodnoceného oboru dané vzdělávací instituce. Hodnotí se v něm průměrný podíl citací vůči jednomu vědeckému článku. Čtvrtý indikátor zohledňuje H-index.
Pátý indikátor reflektuje tzv. mezinárodní výzkumnou síť pracoviště. V tomto indikátoru se mapuje šíře a intenzita mezinárodních spoluprací dané instituce.
Celý žebříček hodnotí vysoké školy a vzdělávací instituce hned v 53 oborech, které dále sdružuje do pěti širokých oblastí. Patří mezi ně: umění a humanitní vědy, inženýrství a technologie, vědy o živé přírodě a medicína, vědy o neživé přírodě, a nakonec společenské vědy a management.
Lenka Prokopová
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled