„Jsem přesvědčený, že jeho zkušenosti pomohou podniku účinně se na takové změny adaptovat. Tedy že budeme mít pestřejší a zdravější lesy, které zde zůstanou i dalším generacím,“ řekl ministr. V rozhovoru s Pavlem Barochem profesor Sklenička uvádí, že má kvůli globálnímu oteplování o lesní porosty z dlouhodobého pohledu obavy.
Jakým způsobem je česká krajina, a především lesní porosty v Česku, připravena na klimatickou změnu?
Česká krajina v tuto chvíli není připravena na klimatickou změnu. Dá se dokonce konstatovat, že není připravena ani na současné klimatické podmínky, natož na ty, které lze očekávat. A lesy jsou na tom ze všech typů využití krajiny nejhůře, protože jejich vývoj je dlouhodobý, a tedy schopnost adaptace na relativně rychle se měnící podmínky je silně limitovaná.
Oproti tomu je situace například se zemědělskými plodinami v tomto smyslu mnohem jednodušší, když jejich rotace na stanovišti je převážně jednoletá a my tak můžeme osevním postupem nebo šlechtěním reagovat na měnící se klima průběžně. O to zodpovědněji musíme dnes rozmýšlet, jaká adaptační opatření v českých lesích uplatnit.
Co vidíte jako největší riziko dopadů klimatické změny na české lesy?
Špatnou předvídatelnost všech možných negativních důsledků, a především pak dopadů synergie jednotlivých faktorů. Záludné jsou i druhotné příčiny, kdy například v důsledku sucha dojde k zaklesnutí hladiny podzemní vody, což se ukáže jako určující druhotná příčina usychání některých lesních porostů. A mohl bych pokračovat s dalšími příklady.
Můžete ještě nějaké uvést?
Nedávno jsme to zažili na vlastní kůži. Relativně krátká ukázka extrémnějšího sucha v roce 2018 se stala nejen příčinou rozsáhlé kůrovcové kalamity, ale ještě čtyři roky poté stále způsobuje usychání porostů v důsledku celkového oslabení a druhotných disturbancí, jakými jsou parazitující organismy nebo různé nemoci dřevin.
A takových, avšak mnohem drsnějších epizod budoucího extrémního klimatu, bude trvale přibývat. Proto mám o stav našich lesů z dlouhodobé perspektivy velké obavy.
Jaké jsou základní principy opatření, aby se české lesy lépe připravily na dopady klimatických změn?
Mohl bych uvést principy, které opakovaně již nějaký čas zaznívají a které se postupně i zavádějí. Vyšší zastoupení stanovištně příslušných dřevin, druhově i věkově rozmanité porosty, větší uplatnění přirozené obnovy a tak dále. Já ale zmíním skutečnost, se kterou si příliš nevíme rady. Neumíme totiž s dostatečnou přesností projektovat klimatické podmínky, jaké zde budou za sto let, tedy v době, kdy by měly mít dnes zakládané porosty charakter dospělého lesa.
Nevíme, jaký bude průběh těchto změn klimatu, neumíme předpovědět, jaké nemoci a jací škůdci budou sužovat naše lesy za padesát či osmdesát let v dosti pozměněných klimatických podmínkách. A tak můžeme jen stěží garantovat, které druhy a na jakých stanovištích přežijí a které nikoliv.
Může a musí v tom jistě pomoci věda, ale čas na dlouhodobé experimenty rozhodně není. Určitě bude proto dobré vsadit na pestrost a takovou prostorovou kompozici jednotlivých dřevin a věkových kategorií lesa, která za sto let poskytne největší pravděpodobnost existence stabilního, sukcesně vyspělého lesa.
Vědci z Mendelovy univerzity chtějí otestovat, jak by při adaptaci lesních porostů mohly pomoci i cizokrajné dřeviny včetně sekvojovců. Co si o tom myslíte?
Některé strategie reagující na dramatičtější scénáře vývoje klimatu počítají pro naše území s nepůvodními dřevinami. Nejsem však v této věci odborník, abych jmenoval druhy, které nejenže odolají predikovaným klimatickým podmínkám za sto a více let, které nebudou vytlačovat původní druhy, nebo které se i z jiných hledisek do našich geografických poloh hodí.
Lesy ČR připravují adaptační strategii na změnu klimatu do roku 2030, budete se na ní nějakým způsobem podílet? Za jak důležitou tuto strategii považujete?
Když jsem se stal koncem roku 2021 členem dozorčí rady, byla již adaptační strategie vedením státního podniku zadána. Dnes je čerstvě hotová a projednává se na všech úrovních podniku. Zpracovatelem je Czechglobe, který spolu se jmény hlavních řešitelů dává záruku kvalitně a nadčasově zpracovaného dokumentu.
Strategii jsem četl a můžu říct, že je velmi konkrétní. Navrhuje kroky, které jsou z úrovně dnešního poznání logické a správné. Pro budoucí období to bude klíčový dokument, od kterého se musí odvíjet veškeré koncepce a plány podniku.
Založil jste Centrum pro vodu, půdu a krajinu při ČZU v Praze, které spolupracuje s týmem Chytrá krajina na řadě projektů – například projekt Chytré krajiny Amálie, kde se snažíte přizpůsobit zemědělskou krajinu na sucho. Chcete tyto zkušenosti využít i pro hospodaření v porostech Lesů ČR?
Ačkoli projekt Chytré krajiny Amálie řeší zemědělskou krajinu, je celá řada dílčích principů a řešení vhodných i pro lesní krajiny. My jsme ovšem kromě Amálie začali před dvěma lety řešit i projekt Chytrá lesní krajina Jevany. Jde o přibližně dva tisíce hektarů lesních porostů ve vlastnictví České zemědělské univerzity. Zde vzniknou chytrá adaptační řešení šitá na míru právě lesním krajinám.
Zdroj: www.obnovitelne.cz
Podobné články
Dosud se věřilo, že u nočních světlušek bioluminiscence zcela nahradila feromony a světlušky tedy na rozdíl od většiny hmyzu komunikují světlem. Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU Martin Novák a Pavel Jakubec dokázali, že to není tak úplně pravda a
Fakulta životního prostředí je tradičním středobodem oslav Dne Země na ČZU. Letos se budou odehrávat v duchu velké výzvy naší současnosti: Zdroje energie – změna klimatu. Můžeme se těšit na podnětné přednášky a diskusi odborné veřejnosti a také na hosty,
