To, co ještě před pár lety znělo jako sci-fi příběh, nabývá dnes konkrétní podoby a využití bezpilotních prostředků pro aplikace kapalných nebo pevných látek se dostává do popředí zájmu vývojářů a konstruktérů. Bezpilotním prostředkům, jak je dnes známe, se od začátku připisovalo vysoké uplatnění v zemědělství. Šlo především o monitorovací roboty osazené kamerovými systémy určenými pro snímkování zájmových ploch.
S postupným technickým vývojem a zdokonalováním bezpilotních prostředků se zrodil nápad na jejich využití pro lokálně cílené ošetření porostů, případně nasazení při ošetřování obtížně dostupných porostů. Tedy všude tam, kde se stěží uplatní jiná mechanizace než například zádový postřikovač a kde je zcela jasná představa o přesnosti a riziku takové práce.
Tady však přichází na řadu legislativní omezení. Je pravda, že technický pokrok většinou mívá náskok před procesem schvalování. Ale zatímco je letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin včetně uplatnění bezpilotních prostředků v EU zakázána, jsou země, kde je naopak jejich využívání povoleno, a také se využívají. Nám nejblíže je to Švýcarsko. K zemím, kde je aplikace s využitím bezpilotních prostředků povolena, patří USA, Brazílie, Jihoafrická republika, Čína, Thajsko, Indonésie, Austrálie, Nový Zéland nebo Jižní Korea.
Na druhou stranu se již objevují první kroky vedoucí k možnostem využití bezpilotních prostředků pro zemědělské aplikace. V čem spočívá výhoda nasazení těchto prostředků? Je to bezpochyby jejich vysoká operativnost a flexibilita ve všech terénních podmínkách a možnost lokálně cíleného ošetření nebo aplikace.
Je tedy na konstruktérech, aby byli na tento nástup připraveni. Pracoviště ProLab Technické fakulty ČZU rozhodně nezůstává pozadu. Jeho pracovníci již představili bezpilotní prostředek pro ošetření volně stojících a vzrostlých stromů, například jírovce maďalu proti klíněnce jírovcové. Druhým prototypem byl model Agronaut určený pro plošné aplikace.
Aktuální vývoj se soustřeďuje na koncepci univerzálního nosiče s možností skládání ramen do kompaktního tvaru pro snazší transport a manipulaci. Předností je rovněž vysoká nosnost a kapacita zásobníku. Vše je doplněno o pozemní podpůrnou stanici.
Petr Hnízdil, Jan Brož, Milan Kroulík
Podobné články
Technická fakulta ČZU získala prestižní grant programu Horizon Europe, díky němuž bude už v září možné rozjet dvouletý projekt INTRACHEL. Cílem je vyvinout ochranné přilby nové generace splňující přísné evropské normy. Do výzkumu se zapojí i studenti a mladí absolventi
Možná vám právě teď na zahradě kvetou konvalinky. Jejich bílé zvonečky nás každý rok těší svou vůní, ale věděli jste, že i když se pěstují pro okrasu, jsou to ve skutečnosti významné užitkové rostliny? V Botanické zahradě Fakulty tropického zemědělství
