S jakými dotazy se na vás lidé nejčastěji obracejí?
Každý den mi lidé píšou, že chtějí zhubnout. Každý den mi také píšou maminky dětí, jak začít s příkrmy, jestli tohle můžou dát dítěti. Obracejí se na mne lidé s poruchami příjmu potravy. Tito lidé chtějí poradit, jak se začít léčit a jak vůbec nad jídlem přemýšlet a chtějí podporu, motivaci, vysvětlení, proč jejich tělo na léčbu reaguje tak, jak reaguje. Obracejí se na mě ale i firmy, když chtějí začít vyrábět nové výrobky. Konzultují se mnou například jejich složení nebo technologický postup. Ptají se, zda je výroba reálná. Když někdo chce například začít vyrábět řemeslné nanuky, tak se mnou zkonzultuje nejen postup, ale i suroviny – odkud je vzít, aby se potkávala kvalita i trvanlivost, a jaký výrobní postup dává smysl i z hygienického hlediska apod. Otázek, které na mě směřují každý den, je obrovské množství a je mi líto, že všem nemůžu pomoci. Odborník, který je zodpovědný, navíc nemůže nikomu často poradit od boku, ať už v rámci hubnutí, nebo jídelníčku v rámci různých onemocnění, když toho člověka ani neviděl. Já se snažím svůj Instagram dělat tak, abych dávala obecné rady, které jsou platné pro každého, protože základy správného stravování jsou platné pro všechny z nás. Každý z nás má ale jinou konstituci, jiný cíl, jinou potřebu energie, protože každý z nás má jiné zaměstnání, jiný životní styl. Z toho důvodu ani nepovažuji za seriózní posílání jídelníčků na základě nějakého dotazníku, aniž by dotyčný daného člověka vůbec viděl, aniž by ho změřil a zjistil, kolik čeho vůbec potřebuje a jak s ním pracovat. To by mělo být krajní řešení, ne standard. Přitom to je trend, který se na internetu objevuje čím dál častěji.
Já jídelníčky nedělám, jelikož na to nemám kapacitu. Z výše uvedených důvodů proto všechny zájemce posílám za svými kolegy, o kterých vím, že mají vystudovanou nutriční terapii nebo výživu v prevenci a zabývají se tím konkrétním problémem. Vybrat toho správného odborníka a zodpovědně klienta předat někomu jinému je podle mě velmi důležité. Klient může mít přidružená nějaká onemocnění, a na to my, kteří jsme vystudovali výživu a potraviny na ČZU, nejsme specializovaní. Naše specializace je výživa v prevenci, to znamená výživa zdravých osob a preventivní výživa. Ale pokud má někdo diabetes, problémy se štítnou žlázou nebo jiné onemocnění, je vhodné ho odkázat na zdravotnického specialistu, tedy nutričního terapeuta.
Snažíte se vyvracet mýty o výživě, jídle i hubnutí. Jaké mýty stále kolují mezi lidmi?
My, odborníci a studenti výživových oborů, máme někdy pocit, že mýty typu „lepek lepí střeva“, „mléko zahleňuje, není zdravé a způsobuje osteoporózu” (což šíří například někteří vegani a odvolávají se na neexistující odborníky) jsou vymýcené. Máme pocit, že se o tom mluví tak často a zaznělo to v tolika médiích, že si to lidé už ani nemůžou myslet. Vždycky mě ale překvapí, že lidí, kteří si to stále myslí, je obrovské množství. Ale není to jenom o tom, že lepek nelepí střeva, ale že si svůj název vysloužil tím, že lepí těsto. Pořád je důležité vysvětlovat, že když má někdo celiakii, neznamená to, že by mu lepek neustále zanášel střeva, a tím vzniklo toto onemocnění. Celiakie je geneticky podmíněné onemocnění. Stejně tak má smysl opakovat, že mléko nezahleňuje a že neexistuje výzkum, který by něco takového potvrdil. Mléko pouze vytváří – protože obsahuje tuk – ochranný film na sliznicích a než se tento povlak rozpustí, může mít konzument subjektivní pocit zahlenění. Mléko ale zvýšenou tvorbu hlenu nezpůsobuje. Také musíme lidem vysvětlovat, že neexistují zdravá sladidla, tedy různé přírodně vyhlížející cukry a sirupy, a že datlový sirup není zdravější způsob slazení. Chemicky je to téměř čistá glukóza. Javorový sirup je tvořen převážně glukózou a fruktózou, stejně jako sacharóza, klasický řepný cukr. Zdravý koláč není ten, který je oslazený datlovým sirupem, ale ten, který je slazený méně a ideálně si ho dáte k svačině spolu s bílým jogurtem, tvarohem nebo kefírem, jako zdrojem bílkovin.
Jaký máte názor na nejrůznější diety?
Já se snažím lidem vysvětlovat, že extrémní změny v jídelníčku a extrémní výživové směry, které předkládají seznam toho, co dotyčný může nebo nemůže, není zdravý ani udržitelný přístup ke stravování a hubnutí. Ani přerušovaný půst bych nedoporučila širokému spektru populace a upozorňuji na takové stravování, má to svá rizika. Neustále, obzvlášť před létem, se také setkávám s keto dietou na hubnutí. Keto dieta vlastně nemá s klasickou keto dietou nic společného. Původně se keto dieta využívala při léčbě dětské epilepsie, na niž jiná léčba nezabírala. Jedná s o velmi náročnou dietu, kterou si nemůže držet jen tak každý a základem této léčby je výhradně tuk. Komerční keto dieta staví na nízkém příjmu energie a velkém množství bílkovin. Často je příjem energie v komerční keto dietě nižší, než je potřeba pro bazální metabolismus. To znamená, že lidi opravdu velmi rychle zhubnou, odrazí se to ale na jejich psychické pohodě, kvalitě spánku a motivaci, pravděpodobně si také váhu neudrží. Není to udržitelný způsob stravování. Pokud začnou, pravděpodobně to nevydrží dlouho, protože v rámci diety konzumují různé slazené koktejly, proteinové croissanty nebo polévky, ale tím se nedá živit celý život. Co potom, až dieta skončí? Tyto diety lidi nenaučí správně jíst a oni se potom vrátí k tomu, jak se stravovali před dietou, a budou se neustále točit v kruhu hubnutí a přibírání. Každému, kdo chce změnit jídelníček a redukovat hmotnost, doporučuji, aby peníze, které za takovou dietu utratí, raději investoval do člověka, který má vystudovanou výživu a opravdu ho naučí správně jíst, zdravě zhubnout a váhu si udržet. Hubnout totiž neznamená nejíst sacharidy, ale umět si správně poskládat jídelníček a mít nižší příjem než výdej. Příjem ovšem nemusí být až takhle nízký jako u komerční keto diety. Často také diskutuji s maminkami, které mají například těhotenskou cukrovku. Ty si myslí, že jediná cesta, jak se z toho dostat, je low carb dieta, protože si to přečetly na Instagramu nebo v jiné internetové diskusi, případně se radily s fitness trenérem nebo zdravotníkem bez vzdělání v oboru výživy. Maminky pak mají pocit, že si nesmějí dát ani brambor nebo kus celozrnného pečiva apod. Takto to ale nefunguje. Těhotenská cukrovka není o tom, že je potřeba striktně vyřadit veškeré sacharidy, jen je potřeba vybírat ty vhodné a jídelníček dobře poskládat, s čímž může odborník poradit. Sacharidy jsou totiž v určitém množství potřebné pro správný vývoj plodu a zcela je vyřadit není úplně vhodné.
Je rozumné do naší stravy přidávat nějaké vitamíny, minerály, zkrátka doplňky stravy?
Od podzimu do jara dává smysl suplementovat vitamin D z toho důvodu, že v České republice v tomto období nemáme příliš slunečního záření, což je největší zdroj vitaminu D. Ne každý navíc konzumuje ryby a mléčné výrobky v takové míře, aby přijímal vitaminu D dostatečné množství jen ze stravy. V zimě proto nic nezkazíte vitaminem D. Pokud člověk nejí ryby, je také vhodné doplňovat omega-3 mastné kyseliny. Ty jsou esenciální a jsou velmi důležité, a ve stravě jich často nemáme tolik. Obecně, pokud člověk jí všechno a má stravu pestrou, konzumuje mléčné výrobky, konzumuje pravidelně ryby, konzumuje ovoce a zeleninu, a to z celého barevného spektra, tak není potřeba užívat doplňky stravy. Jiná situace pak nastává u osob, které se stravují nějakým specifickým způsobem, ať už kvůli onemocnění nebo vegansky. V tomto případě dává smysl doplňovat i některé další vitaminy a minerální látky.
Jak se díváte na výživu ve formě tekuté stravy, proteinové koktejly či tyčinky?
V případě, kdy spěcháte na vlak nebo máte polovinu dne zasekanou schůzkami a víte, že byste neměli čas nic sníst, tak je samozřejmě lepší zvolit tekutou stravu, která vás zasytí, než být o hladu. Z dlouhodobého hlediska by ale mohlo nahrazení pevné stravy tou tekutou negativně ovlivnit například motilitu střev a funkci trávicího systému. Jídlo, které si namícháte z prášku, je sice poskládané tak, aby splňovalo denní potřeby různých živin, je ale důležité si uvědomit, že v ovoci a zelenině a v jiných základních potravinách nejsou jen sacharidy, bílkoviny, tuky, minerální látky, vitaminy, které tam někdo „nasypal“ podle nějakého „návodu“. V potravinách, a zejména v zelenině a ovoci, jsou živiny mnohem důmyslněji provázané. Jedna látka ovlivňuje druhou, může zesílit její účinek nebo podpořit vstřebávání. A takovou pestrou paletu živin, antioxidantů a biologicky aktivních látek, které získáváme z pevné a skutečné stravy, v tekuté, kterou rozmícháme z prášku, nikdy nezískáme. Co se týká nejrůznějších proteinových doplňků, pokud je proteinová tyčinka dobře vybraná, je to fajn věc, kterou si člověk může nechat v kabelce na den, kdy se zdrží na poradě a nestihne oběd. Obrovská popularita nadměrného množství proteinu ve výživě běžných osob ale už nedává smysl. Dopadá to tak, že si lidé sypou protein do tvarohu nebo skyru. To jsou ale vysokobílkovinné potraviny, do nichž není potřeba přidávat další zdroj proteinu. Spoustu lidí také nahrazuje běžné jídlo proteinovými tyčinkami nebo si ubírá na běžném jídle a následně chuť na sladké kompenzuje proteinovou tyčinkou. Proteinová tyčinka by měla zvýšit podíl bílkovin ve stravě lidem, kteří ho třeba nemají v jídelníčku toho dne nebo obecně dostatek. Za rozumné považuji využívat různé rostlinné proteiny u veganů, kteří mohou mít problém s dostatkem bílkovin v jídelníčku. Každodenní konzumace proteinových tyčinek a proteinů v pestrém a vyváženém jídelníčku je zbytečná.
Velkým trendem jsou i bio potraviny. Je z hlediska výživy a kvality potravin lepší bio, nebo je to stejné, jako ne-bio produkty?
Bio potraviny nejsou tolik otázkou výživy, jako udržitelnosti, přístupu k zemědělské půdě a k celému zemědělskému procesu, k ochraně přírody. Je to o tom, jakou chemii a v jakém množství používáme a jak se bude potom do budoucna kumulovat v půdě a jakým způsobem bude půda a naše planeta vypadat v příštích letech. Pokud si člověk může dovolit bio potraviny/produkty koupit, tak to dává smysl. Dává to smysl i proto, že nákupem produktů z ekologického zemědělství podpoříme lokální farmáře, kteří se snaží ekologickou produkci provozovat. Na druhé straně se mi nelíbí, jak se dnes prezentuje na sociálních sítích a v médiích, že to, co není bio, je plast bez výživové hodnoty, že je to špatně a že je to jedovaté, toxické, a než konzumovat takové potraviny, je lepší nejíst žádnou zeleninu a ovoce. To není pravda. Přestože podle studií mohou ekologická zelenina a ovoce obsahovat o trochu více vitamínů a některých minerálních látek ve srovnání s konvenčními, není to tak velký rozdíl. Výhody ekologické produkce můžeme ale vidět například u mléka. V mléce z ekologického chovu může v létě být třeba až o 75 % vitamínu E více a o více než 50 % více omega-3 mastných kyselin apod.
Na druhé straně je z mého pohledu velmi důležité vysvětlovat spotřebiteli, že označení „bio“ není nálepka, kterou si může na své výrobky dát kdokoliv a může ji libovolně používat. Je nezbytné zdůraznit, že bio produkce je přísně kontrolovaná a že vyhláška o ekologickém zemědělství udává mnoho podmínek, které zemědělec musí splnit.
Ptala se: Věra Klimšová
Podobné články
Docent Lukáš Trakal z katedry geoenvironmentálních věd Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se stal letošním laureátem prestižního ocenění Česká hlava – Cena Ministra životního prostředí. Výsledky vyhlásili 22. listopadu 2024 zástupci ústavu Česká hlava PROJEKT, který pomáhá vědcům a
Výjimečnou příležitost objevovat tajemství výroby potravin nabídl v pátek 22. listopadu 2024 všem vyznavačům kvalitní a zdravé stravy Potravinářský pavilon České zemědělské univerzity. Den otevřených dveří pořádaný ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj byl spojen s komentovanými prohlídkami a