Země živitelka je jedinou výstavou u nás, která zahrnuje celý zemědělsko-potravinářský sektor. Tradičně jsou zde zastoupeny zemědělská technika a služby pro zemědělství, rostlinná a živočišná výroba, potravinářství, technologie, lesní a vodní hospodářství, ekologické zemědělství, myslivci, rybáři, včelaři i drobní chovatelé. Jednotlivé obory jsou prezentovány napříč celým areálem, mají své pavilony i svůj vlastní program.
Atraktivní prezentaci připravuje pro návštěvníky i Česká zemědělská univerzita v Praze. „Naši vědci se ve výzkumu i v praxi zaměřují na hledání řešení, která by omezila nebo zmírnila dopady lidské činnosti na život příštích generací. Reagujeme na současné výzvy a v rámci pestrého portfolia vědních oborů se snažíme eliminovat rizika spojená s klimatickou změnou, energetickou nebo potravinovou krizí apod. Tomu odpovídá i skladba programu, s nímž se naše univerzita na Zemi živitelce bude prezentovat,“ říká rektor ČZU prof. Petr Sklenička.
Nepřehlédnutelným problémem současnosti je potravinová bezpečnost, a tak zde Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů představí projekt DRIFT-FOOD (Advanced Technologies For High Quality, Safe And Sustainable Regional Food Production). Týká se zřízení interdisciplinárního centra excelence, zaměřeného na pokročilé technologie pro vysoce kvalitní, bezpečnou a udržitelnou regionální produkci potravin. Unikátní projekt se na ČZU právě rozjíždí za účasti špičkových světových i českých odborníků. Jeho výzkumným cílům bude sloužit i čerstvě otevřený Potravinářský pavilon, v němž se pod jednou střechou sdružují všechny potravinářské technologie. Kromě vědců má sloužit pro praktickou výuku studentů.
Konkrétním příkladem, jak taková udržitelná produkce potravin může vypadat v praxi, je Zembag. Unikátní třívrstvý pytel na brambory umožňuje dlouhodobé skladování brambor při pokojové teplotě. Vyvinut byl na České zemědělské univerzitě a na Zemi živitelce bude představen v pondělí 29. srpna.
A když hledáme potravinové zdroje budoucnosti, nesmíme opomenout alternativní zdroje bílkovin. Hmyzí delikatesy už dnes nevzbuzují odpor, naopak se díky usilovné osvětě pracovníků a studentů ČZU dostávají do povědomí jako nevšední delikatesa, zvlášť ve své smažené formě. Nebudou chybět ani tady. Při ochutnávání „jednohubek“ si můžeme položit otázky typu Budeme jíst všichni hmyz? Nahradí hmyzí farmy současné velkochovy? A dokážeme si představit, že bychom jedli jako hlavní složku potravy hmyz? Možná ano. Hmyz obsahuje extrémně kvalitní bílkoviny a podle mnohých i skvěle chutná.
Eso v rukávě má pro Zemi živitelku i Technická fakulta. Není to fotovoltaika nebo nový monopost, ale drony jako pomocníci v zemědělství a lesnictví. Mezi 25. a 30. srpnem má každý možnost zjistit, jak lze drony využít v rámci precizního přístupu a jak je možné ušetřit přírodu zbytečných zásahů za využití moderních technologií. Země živitelka je příležitost, jak se seznámit s výsledky vědecko-výzkumné činnosti prototypové laboratoře ProLab Technické fakulty ČZU, která se mj. zabývá použitím dronů v nejrůznějších aplikacích.
Kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje. Jak se bude vyvíjet v dalších letech? Jak by měly vypadat lesy, které budou odolávat změnám klimatu a škůdcům? Jak nám pomáhá v lesích hydrogel v boji se suchem? Třeba i na to se návštěvníci Země živitelky budou moci zeptat odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. A pro děti tu bude poznávací hra s lesní tematikou.
Projekty Laboratoře etnobotaniky a etnofarmakologie bude na Živitelce prezentovat Fakulta tropického zemědělství. Dozvíme se, jak z aromatických rostlin získat esenciální oleje a kde všude se dají využít. Můžeme i otestovat znalosti při poznávání esenciálních olejů a netradičních druhů koření podle jejich vůně.
Na vodu jako základ všeho bytí opět vsadila Fakulta životního prostředí. Pro tuto příležitost připravila ukázku průtoku vody krajinou. Budou tu dva modely říčních koryt, kde jedno koryto je napřímené, takže není schopné zadržet protékající vodu nebo snížit rychlost průtoku, a druhé je meandrované, které poskytuje více prostoru pro zadržení vody např. v tůních a v meandrech. Vlivem meandrování se zároveň sníží rychlost průtoku vody korytem.
Lenka Prokopová
Program České zemědělské univerzity v Praze – PAVILON T2
FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
pátek 26. 8. – úterý 30. 8. / BUDEME JÍST VŠICHNI HMYZ?
Nahradí hmyzí farmy současné velkochovy? Vypadá to tak. Hmyz obsahuje totiž extrémně kvalitní bílkoviny. Přijďte ochutnat a ohodnoťte sami!
pondělí 29. 8. / DRIFTFOOD
Cílem projektu, nazvaného Advanced Technologies For High Quality, Safe And Sustainable Regional Food Production (DRIFT-FOOD), je vytvoření interdisciplinárního centra excelence, zaměřeného na pokročilé technologie pro vysoce kvalitní, bezpečnou a udržitelnou regionální produkci potravin. Zembag je unikátní třívrstvý pytel na brambory, který umožňuje dlouhodobé skladování brambor při pokojové teplotě. Vyvinuto na ČZU.
TECHNICKÁ FAKULTA
pátek 26. 8. – úterý 30. 8. / VYUŽITÍ DRONŮ V PŘÍRODĚ A ZEMĚDĚLSTVÍ V RÁMCI PRECIZNÍHO PŘÍSTUPU A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ PRO UŠETŘENÍ NADBYTEČNÝCH ZÁSAHŮ V PŘÍRODĚ
Prezentace výsledků vědecko-výzkumné činnosti prototypové laboratoře ProLab Technické fakulty ČZU, která řeší projekty v oblasti použití dronů v nejrůznějších aplikacích.
FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ
pátek 26. 8. – úterý 30. 8. / KŮROVCOVÁ KALAMITA
Kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje. Jaký bude její předpokládaný vývoj v dalších letech? Jak by měly vypadat lesy, které budou odolávat změnám klimatu a škůdcům?
Ostatní odborný a doprovodný program / Pomáhá v lesích hydrogel v boji se suchem? Nejen na tyto otázky odpoví odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
- srpna / ESENCIÁLNÍ OLEJE A NETRADIČNÍ DRUHY KOŘENÍ
Laboratoř etnobotaniky a etnofarmakologie představí své jednotlivé projekty – jak se z aromatických rostlin získávají esenciální oleje a kde všude se dají využít. Návštěvníci si můžou otestovat své znalosti v rámci poznávačky esenciálních olejů a netradičních druhů koření.
FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
pátek 26. 8. – úterý 30. 8. / UKÁZKA PRŮTOKU VODY KRAJINOU
Dva modely říčních koryt – napřímené koryto (není schopné zadržet protékající vodu, nebo snížit rychlost průtoku) a meandrované koryto (kde je více prostoru pro zadržení vody (např. v tůních v meandrech).
Podobné články
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.
Na světě žije posledních 250 jedinců západního poddruhu antilopy Derbyho. V Senegalu je už téměř 25 let pomáhá chránit skupina českých vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Posledním útočištěm těchto největších antilop světa je národní park Niokolo Koba. Do
