Změny klimatu ovlivňují i naše zdraví

Jaká jsou hlavní rizika změn klimatu na lidské zdraví?

Hlavní rizika můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: na přímé dopady a nepřímé dopady. Mezi ty přímé určitě patří nárůst teploty a s tím spojená rizika většího výskytu období takzvaných horkých vln, tedy období s vysokými teplotami v létě. Ty mají přímý dopad na lidské zdraví a mohou způsobovat v extrémních případech i zvýšený počet úmrtí v důsledku horka. Také s tím souvisí i další extrémní jevy. Jako příklad mohu uvést tropické cyklóny a další extrémní bouře, u kterých ale už ten rostoucí trend není tak průkazný jako u horkých vln. Očekává se ale, že i tyto meteorologické jevy budou extrémnější. I ty jsou životu nebezpečné. Pak tady jsou spíše nepřímé dopady, které souvisí se zvýšením rizika výskytu sucha obecně na planetě, ale i v šířkách mírného pásma. S tímto pak souvisí nedostatek vody pro zemědělství, nedostatek produkce potravin, a to zejména v těch oblastech, kde je už dnes nedostatek vody. To může způsobovat i hladomory nebo konflikty o vodu. Dalším nepřímým dopadem je zvýšené riziko šíření různých tropických infekčních onemocnění, která se dnes vyskytují v tropických oblastech, a kvůli oteplování se mohou vektory šířící tato onemocnění, jako jsou různé druhy komárů nebo klíšťat, šířit do vyšších zeměpisných šířek. Tam mohou roznášet různé nemoci typu malárie nebo jiná infekční onemocnění.

O klimatu se diskutuje už dlouho. Která z těchto rizik se už potvrdila vědeckými studiemi a která nám nově mohou hrozit?

Dá se říci, že z hlediska dopadu na zdraví je nejprůkaznější dopad extrémních teplot a zejména vln veder. Ze statistického hlediska je celkem zřejmé, že už dnes dochází k nárůstu četnosti a intenzity vln veder v porovnání s dobou před 30 a více lety a zároveň u některých skupin obyvatel dochází k nárůstu úmrtí v důsledku extrémních teplot. Naopak v případě jiných extrémních jevů, jako jsou tropické cyklóny, hurikány nebo další hydrologické a meteorologické jevy, nemáme zatím tak dlouhé a kvalitní datové řady, abychom mohli jasně určit, že tam opravdu dochází k nárůstu četnosti těchto jevů. V tomto případě jde spíše o hypotézy, že k tomu pravděpodobně dojde. Co se týká infekčních onemocnění, tak dneska už se třeba i u nás vyskytují nemoci, jako je malárie nebo horečka dengue, ale opravdu je to jen v jednotkách případů. Takže se zatím nedá říci, že by tady bylo akutní riziko výskytu těchto onemocnění. Ovšem v budoucnu s posunem klimatických pásů se může stát, že podmínky budou více vyhovovat například těm druhům komárů, které přenášejí tyto nemoci, a tím nastane i vyšší výskyt těchto onemocnění než v řádu jednotek.

Můžete přiblížit, jak lze změřit, že se opravdu jedná o vliv změny klimatu na lidské zdraví?

Studie pokoušející se zjistit, do jaké míry je ten či onen meteorologický jev způsoben klimatickou změnou, jsou zatíženy značnou mírou nejistoty. Ale většinou se to dělá tak, že se porovnávají scénáře současného klimatu bez antropogenních vlivů a s nimi, a na základě toho se určí, jaká je pravděpodobnost, že by konkrétní událost nastala, pokud by současné klima nebylo ovlivněno antropogenními vlivy. A následně, jaký by taková událost neovlivněná antropogenní klimatickou změnou měla dopad např. na lidské zdraví a životy v porovnání s pozorovanými daty. Tyto odhady jsou však zatíženy značnou nejistotou, protože je těžké přesně určit, do jaké míry byly například vlny veder v roce 2003 v západní Evropě (v jejichž důsledku se uvádí až 70 000 nadúmrtí) způsobeny klimatickou změnou a do jaké míry se jednalo pouze o přirozenou variabilitu klimatu. Z hlediska počtu nadúmrtí se jednalo skutečně o mimořádnou událost, zejména ve Francii. Na druhou stranu nám ale dlouhodobá pozorování dokazují, že vlny veder opravdu způsobují pravidelně statisticky významný nárůst počtu zemřelých, zejména mezi staršími obyvateli.

Na čem aktuálně pracujete?

Nyní dokončuji jeden článek, který se právě zabývá dopadem horkých vln na úmrtnost v České republice. Výsledky ukazují, že zejména ta poslední dekáda, od roku 2010 do roku 2020, byla extrémně horká. Dá se říci, že tato dekáda byla nejteplejší v historii měření. I z hlediska četnosti a intenzity výskytu vln veder a jejich dopadu na počet úmrtí to bylo rekordní období. Jednoznačně v Evropě mají z atmosférických jevů největší vliv právě vysoké teploty. Je pravda, že studie z dřívějších let ukazovaly spíše pokles zranitelnosti populací vůči vlnám veder v Evropě i ve světě, přestože docházelo k oteplování, a že z klimatologického hlediska to riziko bylo vyšší. Bylo to díky tomu, že zejména ve střední Evropě, ale i v jiných státech, se zlepšuje zdravotní péče, prodlužuje se délka dožití a obecně se zvyšuje kvalita života obyvatel. V předchozích desetiletích tak docházelo k přirozené adaptaci na klimatickou změnu. Nicméně výsledky z poslední dekády naznačují, že horka jsou již tak extrémní, že už se nestíháme adaptovat. Zároveň dochází v mnoha rozvinutých státech ke stárnutí populace, což zvyšuje množství lidí v rizikových skupinách. To jsou zejména lidé ve vyšším věku s nějakým chronickým respiračním nebo kardiovaskulárním onemocněním. Doposud riziko nárůstu úmrtnosti z horka ukazovaly především studie, které modelují dopady budoucí klimatické změny na zdraví. Naše výsledky naznačují, že minimálně v Česku k nárůstu úmrtnosti z horka dochází i v reálných datech.

Existují nějaké cesty ke zmírnění vlivu klimatických změn na zdraví?

Samozřejmě, existují způsoby, jak zmírnit rychlost oteplování z globálního hlediska. To ale jedinec příliš neovlivní. Záleží spíše na přístupu států, které vytvářejí podmínky pro omezování produkce skleníkových plynů a obecně šetrnější hospodaření a průmysl vůči klimatu a životnímu prostředí. Z pohledu člověka jako jednotlivce – možná to bude znít banálně – je důležité udržovat se v kondici. Rizika, o kterých jsme mluvili, jsou nejvyšší u lidí ve špatné zdravotní a fyzické kondici. Vím, že se to lehko říká a hůře udělá, ale v tomto případě je to asi nejefektivnější a nejlevnější způsob, jak se může jedinec chránit před dopady globálního oteplování na vlastní zdraví. A obecně nepodceňovat zdravotní rizika spojená s výskytem extrémně vysokých teplot jak v každodenním životě, tak například i při plánování budoucího bydlení apod.

Jak vnímáte připomínku Dne Země?

Obecně popularizace vědy, nejen v rámci Dne Země, ale i dalších akcí, které zpřístupňují vědecké výsledky veřejnosti, je důležitá. Zejména mladé lidi to může motivovat, aby se zapojili do vědy a pokračovali ve výzkumu. Osvěta je významná pro ochranu životního prostředí i klimatu.

Ptala se: Věra Klimšová