V končícím roce bylo hnízdění ptáků úspěšně monitorováno v celkem 28 chytrých budkách, přičemž v dalších šesti budkách ptáci nezahnízdili. Vědci pozorovali pomocí kamer celkem osm ptačích druhů. Z nich jednoznačně dominovala sýkora koňadra, která úspěšně vyhnízdila jedenadvacetkrát, dokonce v jednom případě proběhlo hnízdění opakovaně. Špaček obecný pak zahnízdil ve třech budkách. Zájem ornitologů se mohl upřít také na hnízdění rorýse obecného, rehka zahradního, vrabce polního, sýkory modřinky a sýčka obecného, kteří patří k vzácnějším obyvatelům chytrých budek.
Cenným střípkem projektu je již několikaletá spolupráce s mateřskými, základními a středními školami v České republice a také součinnost s kolegy ze zahraničí. Díky mezinárodní spolupráci vědci vědí, že budku na Cornellově univerzitě v americké Ithace si oblíbili čikarí červení a v polské Bydhošti obývá budku před základní školou sýkora koňadra. Organizátorům projektu Ptáci Online se však letos podařilo zdolat další velkou výzvu. Chytré ptačí budky posloužily jako hnízdní obydlí alkounům holubím na příkrých skalních útesech odlehlého kanadského ostrova Limestone. Toto unikátní monitorování proběhlo díky spolupráci s kanadskou vládní agenturou Environment & Climate Change Canada a její organizační složkou Laskeek Bay Conservation Society (LBCS). Kanadští výzkumníci uvedli do provozu “offline” verzi pěti chytrých ptačích budek, které tak přispěly k poznání a ochraně krásné přírody tichomořských ostrovů.
Portál PTACIONLINE.CZ vznikl na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze v prosinci 2015 z iniciativy doc. Markéty Zárybnické a jeho provoz zajišťuje Středisko informačních služeb Provozně ekonomické fakulty ČZU. Umožňuje sledování hnízdění zpěvného ptactva v režimu online i v režimu archivních záběrů.
Podobné články
Jak dostat více kvalitních lokálních potravin do škol, nemocnic, domovů seniorů a dalších veřejných institucí a současně nezvyšovat administrativní zátěž při nákupu? Ministr zemědělství Martin Šebestyán dnes na agrosalonu Země živitelka společně s generálním ředitelem makro ČR a zakládajícím signatářem
Jak poznat původ masa, když podle vzhledu už nelze určit, z jakého zvířete pochází? Odpověď nabízí molekulární genetika, o níž se mohou více dozvědět návštěvníci stánku ČZU na zemědělském veletrhu Země Živitelka 2026. Jeho 52. ročník se na výstavišti v
