„V sociologii existuje jedno dilema: Je tím, co má primární vliv na podobu společnosti ekonomika, nebo myšlenky? 17. listopad 1989 byl přemostěním tohoto dilematu. Odrazily se v něm zásadní ekonomické problémy tehdejší společnosti, ale byl v něm výrazně patrný i myšlenkový étos, bez kterého by byl onen přerod nemyslitelný,“ uvažuje nad událostmi listopadu 1989 rektor ČZU Michal Lošťák a dodává: „To byla unikátnost té doby, ke které je potřeba se vracet: materiální blahobyt bez opory v humanistických myšlenkách je chimérou, ale i obráceně, nejsou-li dobré myšlenky podpořeny odpovídající ekonomickou úrovní, zapadnou. Osobně se mi zdá, že doba od 17. listopadu někdy do konce roku 1989 uběhla ohromně rychle. To, co se jeden den zdálo jako nemožné, za několik dnů už bylo realitou.“
Rok, který změnil Československo
Rok 1989 přinesl řadu událostí, které postupně oslabovaly pozici komunistického režimu. Začalo to v lednu Palachovým týdnem, pokračovalo v červnu peticí Několik vět, která vyzývala k dodržování občanských práv a svobod, propuštění politických vězňů a zahájení svobodné veřejné diskuse. Do listopadu ji podepsaly desítky tisíc lidí. Prostřednictvím Rádia Svobodná Evropa se k posluchačům dostávaly zprávy a myšlenky, které oficiální média nepřinášela. V říjnu zde zazněl projev Václava Havla Slovo o slově o významu a odpovědnosti spojené s užíváním slova. Symbolickou předzvěstí nadcházejících změn se stalo svatořečení Anežky České 12. listopadu 1989. O pouhých pět dní později pak události na pražské Národní třídě odstartovaly sametovou revoluci, která vedla k pádu komunistického režimu.
Od Národní třídy až do Suchdola
V pátek 17. listopadu 1989 se v Praze uskutečnilo studentské shromáždění k padesátému výročí nacistických represí proti českým vysokým školám v roce 1939. Poklidná manifestace začala na Albertově, pokračovala centrem města a na Národní třídě ji zastavil brutální zásah bezpečnostních složek. Demonstrace se zúčastnili také studenti a pedagogové Vysoké školy zemědělské. Mezi nimi i pozdější rektor ČZU profesor Petr Sklenička, který na listopadové události vzpomínal jako na okamžik, jehož skutečný význam si zpočátku mnozí nedokázali představit.
Zásah proti studentům vyvolal vlnu solidarity a odporu. Na vysokých školách začaly vznikat stávkové výbory a studenti společně s pedagogy požadovali zásadní politické změny. Na VŠZ v Suchdole se situace začala rychle vyvíjet v neděli 19. listopadu, kdy se studenti vraceli na koleje. Během následující noci vznikaly stávkové výbory, do jejichž činnosti se zapojili například Jan Riegert z Provozně ekonomické fakulty, Ladislav Ptáček a Pavel Rychter z tehdejší Agronomické fakulty. Mluvčí jednoho z výborů se stala Ingrid Kejkrtová.
Sluneční hodiny jako místo studentské revoluce
Jedním z nejvýznamnějších míst listopadových událostí na VŠZ se stalo prostranství u slunečních hodin v centru suchdolského kampusu. Právě zde se 20. listopadu 1989, v den vyhlášení okupační stávky, uskutečnilo zásadní studentské shromáždění. Sluneční hodiny se tak proměnily v symbol studentské soudržnosti, občanské odvahy a společného úsilí o demokratickou změnu.
Odkaz listopadu 1989 je stále živý
Od sametové revoluce uplynulo 37 let. Za tuto dobu prošla někdejší Vysoká škola zemědělská výraznou proměnou a vyrostla v moderní, mezinárodně orientovanou Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Podle nové studie Národního vzdělávacího fondu má ČZU nejvyšší celkové skóre v oblasti internacionalizace, přičemž v mezinárodní mobilitě dosáhla vůbec nejlepšího výsledku ze všech českých vysokých škol. Mezinárodní žebříčky ji řadí k nejlepším třem procentům na světě. V aktuálním vydání QS World University Rankings se umístila na 731.–740. pozici a skvěle si vede i v hodnocení podle předmětných oblastí: v oboru zemědělství a lesnictví je na 58. místě na světě, v environmentálních vědách je českým lídrem a celosvětově na 251.–300. místě. V žebříčku Times Higher Education World University Rankings obsadila pásmo 801.–1000. Podle Šanghajského žebříčku (ARWU) je na 901.–1000. pozici a má tři obory v první stovce; hlavní obor, zemědělství a lesnictví, je na 23. místě na světě, vodní zdroje na 45. a ekologie zaujímá 51.–75. pozici. A v nejnovějším vydání Leidenského žebříčku je jednou ze dvou českých univerzit s nadprůměrným podílem vysoce citovaných publikací v celosvětovém srovnání a v podílu článků z deseti procent nejcitovanějších prací je dokonce nejlepší v zemi.
Základní hodnoty, za které se studenti a pedagogové v listopadu 1989 postavili, zůstávají aktuální i dnes. Akademická svoboda, otevřená diskuse, kritické myšlení a odpovědnost vůči společnosti patří k nezastupitelným principům univerzitního života. Připomínka 17. listopadu proto není jen ohlédnutím za historickými událostmi. Je příležitostí uvědomit si, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a že jejich zachování vyžaduje aktivní zájem a odpovědnost každé generace.
Lenka Prokopová
Rektor ČZU v Praze Michal Lošťák se v den výročí 17. listopadu zúčastní několika pietních aktů
08:30 Národní třída, pamětní deska 17. listopadu
09:00 Hlávkova kolej, Jenštejnská 1
10:30 Společný přesun studentským průvodem do Žitné ulice k památníku Jana Opletala a Stanislava Sedláčka
11:00 Pietní akt u památníku Jana Opletala a Stanislava Sedláčka
Podobné články
Koncesionářské poplatky a jejich plánované zrušení byly tématem čtvrteční debaty v Aule ČZU. Akci uspořádala studentská iniciativa Studenti ČZU za média, která se zapojuje do protestů proti zrušení poplatků v podobě, jakou navrhuje současná vláda.
Profesor katedry zoologie a rybářství na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze Lukáš Kalous vyučuje předměty z oblasti akvakultury, rybářství a ichtyologie. Ve výzkumu se zaměřuje na ryby, konkrétně na trvale udržitelnou sladkovodní akvakulturu a invazivní druhy.
