Právě o tom byl Národní adaptační den, který proběhl 15. září v rámci Prague Climate Week. Za Českou zemědělskou univerzitu v Praze tuto událost organizovala Fakulta životního prostředí ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy jako součást projektu AdaptationHubs – National Adaptation Hubs (GA No. 101212639).
Celou diskusí se prolínala jedna důležitá otázka: Jak dostat adaptaci z jednotlivých pilotních projektů do běžné praxe? Potřebujeme především otevřeně sdílet zkušenosti – nejen příklady, které fungují, ale také to, co se nepovedlo, co bylo náročné na provoz nebo kde jsme při realizaci narazili. Právě z těchto zkušeností se můžeme často naučit nejvíce. Stejně důležité je myslet na dlouhodobou péči a provoz adaptačních opatření. Nestačí zelenou střechu, retenční prvek, dešťovou zahradu nebo jiné řešení navrhnout a vybudovat. Musíme vědět, kdo se o ně postará, jak budeme sledovat jejich funkčnost, jak bude financován provoz a jak budeme reagovat, když se podmínky v území změní.
„Bez mezioborové a mezisektorové spolupráce to nepůjde. U jednoho stolu se musí potkávat vědci, specialisté na monitoring a senzoriku, pedagogové, architekti, projektanti, zástupci měst a veřejné správy i ti, kteří připravují legislativní a technické předpisy. Adaptace totiž neleží v jednom oboru – funguje právě na jejich průniku. Pokud chceme, aby se skutečně stala běžnou součástí života, musíme začít u vzdělávání od raného věku. Péče o vodu, zeleň, krajinu nebo veřejný prostor by neměla být něčím mimořádným. Měla by být přirozenou součástí toho, jak děti poznávají prostředí, ve kterém žijí, a jak se o ně učí starat. Cílem není, aby adaptační opatření byla dekorací. Potřebujeme z nich vytvořit funkční systém – dlouhodobě udržitelný environmentálně, ekonomicky i společensky,“ uzavírá řešitelka projektu AdaptationHubs Tereza Hnátková z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.
Zdroj: FŽP
Podobné články
S nástupem podzimu se rozjíždí i zahradnické práce typické pro toto roční období. Platí to i pro střešní zeleň, která vyžaduje minimálně stejnou péči jako naše zahrádky. Právě teď probíhá první fáze osazování střešní terasy Fakulty tropického zemědělství novou zelení.
Jak se chová hmyz, čím ho krmit, jak zajistit jeho bezpečnost a jak z něj připravit potraviny, které budou spotřebitelům chutnat? I na tyto otázky hledali odpovědi studenti a vyučující z pěti evropských univerzit během Erasmus+ Blended Intensive Programme (BIP),
