Za Provozně ekonomickou fakultu získala ocenění Tereza Pelcmanová. Ve své diplomové práci se věnovala hodnocení výkonnosti podniků v mlékárenském průmyslu, který je významnou součástí zemědělsko-potravinářského sektoru. Autorka vytvořila kvalitní teoretický rámec založený na relevantních odborných zdrojích a následně jej využila při vlastní analýze.
Úspěch zaznamenala také Erika Gallová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Její diplomová práce se zaměřila na schopnost rostlin využívat půdní a endofytní mikrobiom k ochraně proti onemocněním způsobeným patogenními houbami. Téma přináší nové pohledy na ochranu plodin a zároveň navazuje na rozvíjející se využití podpůrných mikroorganismů v půdě.
Technickou fakultu mezi oceněnými reprezentuje Oleg Touš. Ve své práci se zabýval využitelností radarových a optických družicových snímků pro precizní řízení produkce kiwi v regionu Bay of Plenty na Novém Zélandu. Hodnotil časovou dynamiku vegetačních indexů NDVI a NDRE z mise Sentinel-2 a radarových ukazatelů RVI a poměru VV/VH z mise Sentinel-1 ve vztahu k fenologickému vývoji porostu a jeho prostorové heterogenitě. Práce je aktuální zejména s ohledem na rostoucí význam digitalizace v rostlinné výrobě. Jejím přínosem je také praktické ověření metod na specifickém typu porostu, tedy na sadech kiwi uchycených na konstrukci, která ovlivňuje výsledné signály získané z družicové analýzy.
Matyáš Rjabi, absolvent Fakulty lesnické a dřevařské, se ve své diplomové práci věnoval zdravotnímu stavu buku lesního a jeho reakci na napadení hálkotvorným hmyzem. Buk lesní patří mezi klíčové dřeviny středoevropských lesů a v souvislosti s klimatickou změnou, suchem a oslabením porostů nabývá hodnocení jeho vitality stále většího významu. Práce se zaměřuje na organismus, který sice nemusí být vždy považován za hospodářsky zásadního škůdce, může však velmi dobře vypovídat o změnách ve fyziologii listů a citlivosti bukových porostů na biotický stres.
Dlouhodobé využití kompostovaného kalu z čistíren odpadních vod při rekultivaci půd degradovaných těžbou uhlí bylo tématem diplomové práce Tabei Leonii Kottek z Fakulty životního prostředí. Práce je výjimečná především dlouhodobým monitoringem v letech 2021–2025. Hodnotí nejen změny půdních vlastností, ale také mobilitu metaloidů a jejich příjem rostlinami více než čtyři roky po aplikaci kalu. Vzhledem k rostoucí produkci kalů z čistíren odpadních vod i potřebě obnovy rozsáhlých posttěžebních území přináší práce důležité poznatky pro hledání udržitelných řešení. Výzkum probíhal na brownfieldech v regionu Ústí nad Labem, kde byly sledovány změny půdních vlastností, mobilita metaloidů pomocí standardizovaných loužicích testů a příjem prvků dominantním druhem, vratičem obecným (Tanacetum vulgare).
Fakultu tropického zemědělství zastupuje mezi laureátkami Martina Sihelská. Její diplomová práce představuje mimořádně hodnotný příspěvek k poznání biologie a etologie kriticky ohroženého divokého velblouda (Camelus ferus), jehož chování a sociální organizace jsou dosud popsány jen omezeně. Studentka realizovala náročný terénní výzkum v Mongolsku a získala unikátní soubor dat, který následně zpracovala pomocí odpovídajících analytických postupů. Mezi nejcennější výstupy patří první terénní dokumentace porodu a rané mateřské péče u tohoto druhu. Výsledky již byly publikovány v mezinárodním impaktovaném časopise Acta Ethologica. Rozhovor s Martinou Sihelskou pro Živou univerzitu čtěte ZDE.
Lenka Prokopová / Foto: Petr Zmek
Podobné články
Ačkoliv léto a prázdniny teprve začínají, v Botanické zahradě Fakulty tropického zemědělství ČZU už pracují s výhledem na podzim. Předpěstované chilli papričky už jsou nějakou dobu bezpečně na svých místech a teď už jde jen o to, aby dobře rostly
V aktuálním vydání žebříčku QS World University Rankings se Česká zemědělská univerzita v Praze umístila na 731.–740. místě na světě. Oproti loňskému hodnocení si tak významně polepšila, když vloni obsadila 761.–770. příčku.
