Světový den bezpečnosti potravin, který si připomínáme 7. června, upozorňuje na to, že bezpečné jídlo je potřeba řešit v celém řetězci, nejen při výrobě a prodeji. Bez správného skladování může potravina ztratit kvalitu a pokud se zkazí, skončí v koši.
V odpadu skončí stovky tisíc tun potravin
Plýtvání potravinami je přitom problém, který se týká téměř všech. Podle údajů Ministerstva zemědělství jsou české domácnosti zdaleka největším producentem potravinového odpadu v zemi, když ročně vyhodí přes 400 tisíc tun. Část z tohoto obrovského množství jídla by se dala zachránit, kdyby vydrželo déle v dobré kvalitě.
„Plýtvání a vyhazování potravin je opravdu velký problém. Rozhodli jsme se ho řešit pomocí přírodních látek, které jsme dlouhodobě zkoumali,“ říká Pavel Klouček, který stojí v čele katedry kvality a bezpečnosti potravin na Fakultě agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů ČZU.
Znovuobjevené metody
Při zkoumání silic, tedy esenciálních olejů z některých rostlin, si vědci všimli, že zabraňují klíčení brambor a plesnivění zeleniny. Celý proces začíná v laboratoři, kde výzkumníci testují, jak přírodní látky působí na nežádoucí mikroorganismy a zda přitom neovlivňují kvalitu potraviny.
„Takhle jsme v rámci projektu Biostore přišli na to, že na česnek a cibuli je nejúčinnější oregánová silice, která potlačuje zejména růst mikroorganismů. Již předtím jsme celkem náhodou zjistili, že přírodní látky z kmínu potlačují klíčení brambor,“ vysvětluje Pavel Klouček. Jak podotýká, část těchto postupů lidstvo zná už velmi dlouho — některé využívaly i dávné civilizace v Jižní Americe.
Když zelenina začne klíčit, přichází o živiny
Klíčící zelenina totiž není jen estetická vada. „Brambora nebo cibule je v podstatě zásobárna živin pro novou rostlinu, která by z ní vyrostla. Jakmile začne klíčit, spotřebovává živiny a tím pro nás ztrácí nutriční hodnotu a senzorické vlastnosti jako chuť a konzistenci,“ říká Klouček.
Když tedy potraviny vydrží déle, neskončí zbytečně v odpadu, šetří se peníze domácností a zároveň i zdroje, které byly potřeba k jejich vypěstování, zpracování a dopravě. Proto se výzkumníci z ČZU zaměřili na nejčastější produkty v českých domácnostech, jako jsou brambory, cibule a česnek. „Nechtěli jsme, aby výstupem byl pouze vědecký článek v časopise, ale něco konkrétního a praktického,“ dodává vědec.
Z laboratoře na trh
Z výzkumu na ČZU tak vznikla společnost, která postupně na trh uvedla několik speciálních skladovacích pytlů na zeleninu. Výzkumníci z ČZU by rádi postupně vyvinuli řešení i pro další základní potraviny, které se doma nejčastěji skladují. Ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci tak například nedávno uvedli na trh obal, který prodlouží trvanlivost pečiva. A po běžné zelenině se pozornost vědců upíná také k ovoci.
„Aktuálně se zaměřujeme na jablka, protože jsou v Česku nejčastěji pěstovaná a skladovaná. Domnívám se, že jsme řešení blízko a mohli bychom ho představit koncem letoška,“ míní Klouček.
Každá potravina, která vydrží déle, znamená méně odpadu, méně promarněné energie a méně zbytečně vynaložených zdrojů.
Jakub Kotalík
Podobné články
Kampus ČZU se každý rok uprostřed června stává místem, kde na slavnostních promocích vzpomínají na studentská léta absolventi několika generací. Odpoledne se pak všichni, kteří mají k univerzitě blízko, společně baví na Zahradní slavnosti. Tato událost je symbolickou vstupenkou do
Přední akademická platforma pro vědce a výzkumníky Research.com právě zveřejnila vydání žebříčku nejlepších vědců v oboru environmentálních věd pro rok 2026. V rámci České republiky obsadil první pozici profesor ČZU Jan Vymazal z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí. Získal
