Vědce zejména zajímá, jaký vliv na tento systém má změna klimatu v projektových lokalitách ve švýcarských Alpách, finském Laponsku, na Islandu, Svalbardu a v Himálaji. ČZU, která se nedávno také stala součástí Českého arktického vědeckého konsorcia (CASC), projektem navazuje na další výzkumy i úspěšné zimní školy pořádané v minulých letech v Arktidě. Tým hydrologů a expertů na dálkový průzkum Země a znečištění atmosféry se do již „běžícího“ projektu zapojil pomocí tzv. mechanismu Hop-on, který posiluje excelenci zapojením partnerů z konkrétních členských států EU. Stali se tak dvacátým partnerem konsorcia.
Čeští vědci přispějí expertízou v poskytování komplexních dat o odtoku ze sněhu způsobeného táním a deštěm dopadajícím na sněhovou pokrývku, v inovativním dálkovém průzkumu pomocí dronů a v pokročilém monitoringu aerosolových částic. „Díky této přidané hodnotě projekt posílíme o předpovědní modely tání, rizik povodní a hospodaření s vodou, a také o pohybu a působení atmosférických částic ve světě s měnícím se klimatem. Jako obzvláště důležité vidím rozšířením záběru i do horských oblastí mírného pásma (třeba na Šumavu), které mají jinou hydrologickou dynamiku a zároveň vhodně doplňují stávající lokality projektu,“ doplňuje Roman Juras.
Oblast Arktidy nabývá strategického významu pro tuzemské výzkumné organizace. Důkazem je České arktické vědecké konsorcium (CASC), které vzniklo 6. března 2026 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Devět českých univerzit a výzkumných institucí si klade za cíl posílit excelenci a mezinárodní viditelnost českého arktického výzkumu, mimo jiné i zapojením českých institucí do aktivit mezinárodních organizací, jako je International Arctic Science Committee (IASC).
Projektu CryoSCOPE financovaného z prostředků EU, Švýcarska a Indie se účastní celkem 15 partnerů a pětice přidružených organizací z Islandu, Norska, Finska, Belgie, Německa, Švýcarska, Rakouska, Česka a Indie.
Více informací naleznete na webu https://cryoscope-project.eu/.
Podobné články
První tři letošní hříbata divokých koní se narodila v milovické rezervaci velkých kopytníků. Novou generaci netrpělivě očekávali návštěvníci unikátní lokality. „Období rození hříbat patří každý rok k vrcholům turistické sezony. Za možností vidět hříbata divokých koní v nejrozsáhlejší české rovinaté
Výukový a výzkumný pivovar Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze slaví letos 20 let od svého založení. Pivovar Suchdolský Jeník, který vznikl v roce 2006, navázal na historickou tradici vaření piva na Brandejsově statku. V tomto místě se pivo
