Trvalo to 10 let od vysetí semen, než tato legendární rostlina v našich podmínkách poprvé ukázala své květy. Její historie je fascinující a sahá hluboko před moderní příběhy o Harrym Potterovi. Už ve starověku lidé uctívali kořen mandragory připomínající lidskou postavu. Právě odtud pramení pověry o jejím „smrtícím křiku“. V realitě jde o prudce jedovatou bylinu s halucinogenními účinky, která však i dnes poutá pozornost vědců.
Aktuálně se zkoumá její potenciál při léčbě cukrovky a rakoviny. Z listů a šťávy lze navíc připravit obklady na zánětlivá onemocnění kůže. Deset let čekání na tyto nenápadné květy jen potvrzuje, že mandragora si své tajemství umí ohlídat i v dnešní uspěchané době.
V posledních týdnech je v botanické zahradě hodně živo. „Se začátkem letního semestru se u nás uskutečňuje praktická část výuky studentů vybraných předmětů. Své praxe tady zahájili také studenti prvního ročníku a my se snažíme, aby si pod vedením zkušených zahradníků vyzkoušeli různorodou činnost, která je součástí naší každodenní práce,“ podotýká pracovnice zahrady Zdislava Procházková.
Mezi tyto aktivity patří výsevy bylinek a zeleniny, pikýrování, roubování citrusů, zálivka nebo péče o sbírkové rostliny. Paralelně s výukou se připravují fóliové kryty na nadcházející sezonu. „Významnou událostí je pro nás vydání Index Seminum 2026, díky němuž právě nyní expedujeme semena do celého světa. V neposlední řadě u nás probíhají environmentálně vzdělávací programy a naší botanickou zahradou provázíme zahraniční delegace i spolky seniorů,“ uzavírá Zdislava Procházková.
Zdroj: FTZ
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
