Trvalo to 10 let od vysetí semen, než tato legendární rostlina v našich podmínkách poprvé ukázala své květy. Její historie je fascinující a sahá hluboko před moderní příběhy o Harrym Potterovi. Už ve starověku lidé uctívali kořen mandragory připomínající lidskou postavu. Právě odtud pramení pověry o jejím „smrtícím křiku“. V realitě jde o prudce jedovatou bylinu s halucinogenními účinky, která však i dnes poutá pozornost vědců.
Aktuálně se zkoumá její potenciál při léčbě cukrovky a rakoviny. Z listů a šťávy lze navíc připravit obklady na zánětlivá onemocnění kůže. Deset let čekání na tyto nenápadné květy jen potvrzuje, že mandragora si své tajemství umí ohlídat i v dnešní uspěchané době.
V posledních týdnech je v botanické zahradě hodně živo. „Se začátkem letního semestru se u nás uskutečňuje praktická část výuky studentů vybraných předmětů. Své praxe tady zahájili také studenti prvního ročníku a my se snažíme, aby si pod vedením zkušených zahradníků vyzkoušeli různorodou činnost, která je součástí naší každodenní práce,“ podotýká pracovnice zahrady Zdislava Procházková.
Mezi tyto aktivity patří výsevy bylinek a zeleniny, pikýrování, roubování citrusů, zálivka nebo péče o sbírkové rostliny. Paralelně s výukou se připravují fóliové kryty na nadcházející sezonu. „Významnou událostí je pro nás vydání Index Seminum 2026, díky němuž právě nyní expedujeme semena do celého světa. V neposlední řadě u nás probíhají environmentálně vzdělávací programy a naší botanickou zahradou provázíme zahraniční delegace i spolky seniorů,“ uzavírá Zdislava Procházková.
Zdroj: FTZ
Podobné články
Na prestižním mezinárodním veletrhu Future Forces Exhibition & Forum má svůj stánek také Česká zemědělská univerzita. Představuje se zde prostřednictvím své spin-off firmy ProLab Engineering, která navazuje na vývojové aktivity Technické fakulty. Veletrh zaměřený na obranné a bezpečnostní technologie se
Vědci České zemědělské univerzity v Praze se zařadili mezi nejcitovanější světové odborníky podle prestižní mezinárodní databáze Stanford–Elsevier Global Top 2 % Scientists. Ta každoročně identifikuje výzkumníky s nejvýznamnějším citačním dopadem na základě údajů z databáze Scopus. Hodnocení zohledňuje nejen počet
