Na tuto otázku odpovídá děkan Fakulty tropického zemědělství a vedoucí výzkumného týmu BRT docent Hynek Roubík, který je zároveň koordinátorem mezinárodního projektu BIO-CAPITAL. Ve svém komentáři „Biodiversity Needs a Business Model: Rethinking How We Finance Nature“ otevírá diskusi o tom, jak propojit vědecké poznatky s finančními nástroji, tak, aby vznikl transparentní a měřitelný rámec pro investice do biodiverzity.
Ekonomický rozměr ztráty biodiverzity
Podle odhadů Světové banky mohou globální ekonomické ztráty způsobené degradací ekosystémů dosáhnout do roku 2030 až 2,7 bilionu dolarů ročně. Přesto zůstávají investice do tzv. nature-based solutions hluboko pod úrovní, která by odpovídala rozsahu problému. Právě zde vstupuje do hry projekt BIO-CAPITAL, jehož cílem je vytvořit vědecky podložené finanční mechanismy, umožňující zapojení soukromého kapitálu, aniž by byla ohrožena ekologická integrita chráněných území či místních ekosystémů.
Jak udělat z biodiverzity „bankovatelnou“ hodnotu?
Projekt BIO-CAPITAL pracuje s inovativními nástroji, které propojují ekologii, data a finance. Mezi klíčové přístupy patří například:
- Monitoring, reporting a ověřování (MRV) využívající umělou inteligenci a dálkový průzkum Země
- Účetnictví přírodního kapitálu, které umožňuje kvantifikovat ekosystémové služby
- Biodiverzitní certifikáty a kredity, založené na transparentních a ověřitelných datech
- Finanční nástroje, jako jsou udržitelné dluhopisy nebo modely kombinovaného financování (blended finance)
Cílem není komercializace přírody za každou cenu, ale vytvoření systému, který umožní dlouhodobé, odpovědné a měřitelné investice do ochrany ekosystémů.
Rizika a odpovědnost
Docent Roubík zároveň upozorňuje na rizika spojená s převáděním biodiverzity do obchodovatelných aktiv. Bez pevných vědeckých základů, transparentních pravidel a zapojení místních komunit hrozí nebezpečí greenwashingu a ztráty důvěry.
Úspěch financování ochrany přírody proto podle něj stojí na třech pilířích: transparentnosti, odpovědnosti a spolupráci se stakeholdery, zejména s komunitami přímo závislými na fungujících ekosystémech.
Nová architektura financování přírody
Závěrem docent Roubík vyzývá k vytvoření nové finanční architektury, která bude biodiverzitu systematicky začleňovat do rozhodovacích procesů napříč sektory, do standardů ESG i do investičních strategií. Jen tak lze podle něj podpořit skutečně nature-positive investice s dlouhodobým dopadem.
Celý komentář a více informací o projektu BIO-CAPITAL najdete na webu projektu: https://bio-capital.eu/
Video nabízí krátký, ale výstižný pohled na leadership a vizi, která projekt BIO-CAPITAL posouvá vpřed.
Podobné články
Letošní cenu tradiční studentské přehlídky Ještěd F Kleci (JFK) v oboru Výtvarné umění získala studentka katedry zahradní a krajinné architektury FAPPZ Lada Dekastello. Autorka vítězného projektu Křehké vztahy je z ateliéru docenta Aleše Hnízdila. Soutěž každoročně pořádá Technická univerzita v
Přestože mokřady patří mezi nejvýznamnější ekosystémy na světě, globální ochrany se dočkaly až v 70. letech minulého století. Svátek mají na Hromnice, protože právě 2. února 1971 podepsala malá skupinka environmentalistů na kongresu v íránském Ramsaru mezinárodní úmluvu o mokřadech.
