„Vzhledem k obrovskému objemu dat a kontinentálními rozsahu se nám podařilo dosud nejkomplexnější hodnocení toho, co se děje s druhovým bohatstvím evropské vegetace v posledních šesti dekádách. A výsledky jsou vlastně celkem povzbudivé,“ řekl vedoucí studie, kterou nyní zveřejnil prestižní časopis Ecology Letters.
Vědci zhodnotili čtyři prostředí (lesy, travní porosty, křoviny a mokřady) v sedmi hlavních biogeografických oblastech Evropy od Středozemí, přes Alpy, atlantské pobřeží, Panonii, až po arktickou oblast.
Výsledkem je téměř nulová čistá změna druhového bohatství mezi lety 1960 a 2020. Analýza napříč stanovišti ale odhalila zajímavý obecný trend v poklesu mezi lety 1960 a 1980, a následný nárůst počtu druhů mezi lety 2000 a 2020. Nárůst byl zaznamenán hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách, zatímco poklesy byly nejvýraznější v lesích.
„Hlavně v prvních dvaceti letech vidíme dramatický pokles počtu druhů ve Středozemí, tedy v jediném evropském „hotspotu“ světové biodiverzity. Naopak v oblasti Panonie došlo k nárůstu diverzity druhů v lesích, ale k velkému poklesu v mokřadech. Tento detailní přístup nám tak umožní odhalovat dynamiku v jemnějším měřítku, a tím i efektivnější cílení strategií ochrany a managementu,“ dodal první autor studie Gabriele Midolo z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, která v rámci mezinárodního projektu GRACE spolupracuje s univerzitami v Grazu, Vídni, a Brně.
Zdroj: FŽP
Citace: Midolo, G., A. T. Clark, M. Chytrý, et al. 2025. “ Six Decades of Losses and Gains in Alpha Diversity of European Plant Communities.” Ecology Letters 28, no. 11: e70248. https://doi.org/10.1111/ele.70248.
Podobné články
Česká zemědělská univerzita má na postu šéfkuchaře Potravinářského pavilonu Um! člověka se zkušenostmi v michelinské restauraci a v proslulém Jan Paukert Bistru. Vojtěch Kletečka je také spojován s moderním pojetím chlebíčků (jeho „signature dish“ je veko zelo vepřo). On sám
Počty ptáků v Severní Americe plošně klesají – jak vyplývá z nedávno zveřejněných studií, které vycházejí z dlouhodobých biologických dat shromážděných dobrovolníky v průběhu desetiletí. Dosud se však spíše spekulovalo, co tento pokles způsobuje a zda se zrychluje či zpomaluje.
