Setkání na ČZU na téma biologických invazí

Druhé Invazní setkání přivedlo na Fakultu životního prostředí desítky vědců, ochránců přírody, úředníků, studentů i zástupců institucí z celé republiky. Ti všichni společně hledali postupy, jak omezit šíření invazních druhů a jejich dopady. Diskutovali o vzdělávání, vědecké komunikaci, využití metodických materiálů, sdílení dat a o tom, jak propojit vědecký výzkum s praxí a zapojit veřejnost do projektů občanské vědy a využívání volně dostupných databází či moderních technologií.

„Letošní setkání navázalo na vznik Invazní platformy před dvěma lety, kdy jsme se sešli poprvé v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. Motivací pro uspořádání takového setkání byla vzájemná výměna zkušeností mezi odborníky a ochránci přírody. Důležité je totiž nejen produkovat kvalitní výzkum, ale také dostat nové poznatky k veřejnosti a přenést je do praxe,“ říká Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR.

Pozornost se soustředila na to, jak co nejlépe propojit vědu s praxí i s legislativou a na co by se měl budoucí výzkum invazí v ČR zaměřit. Účastníci setkání se shodli, že by orgány ochrany přírody a státní správy měly s vědeckými institucemi úžeji spolupracovat a jasně definovat, o jaká data či vědecké poznatky mají zájem. Zazněl také podnět k úpravě legislativy, která by usnadnila vymahatelnost realizace nezbytných zásahů proti invazním druhům. Ukazuje se, že je důležité hodnotit efektivitu managementu invazních druhů v dlouhodobém měřítku. K tomu má sloužit nově vznikající databáze AOPK ČR.

Druhou významnou linií bylo informování veřejnosti, a to jak v rámci systému vzdělávání, tak prostřednictvím popularizace vědy. Účastníci se seznámili s výukovými materiály vytvořenými pro různé věkové kategorie od žáků základních škol až po studenty středních a vysokých škol, a to včetně nových deskových her s tematikou invazních druhů. Se zástupci médií pak debatovali o tom, jak lépe téma biologických invazí prezentovat.

„Shodli jsme se, že vzdělávání v jakémkoliv věku je důležitá forma prevence invazí. V případě popularizace však v současnosti chybí zacílení na nejmladší generaci. Osvětové kampaně by měly být obecně srozumitelnější, lépe koordinované, aby nedocházelo k roztříštěnosti, a vždy zacílené na konkrétní téma i publikum,“ shrnuje Kateřina Berchová Bímová z FŽP ČZU.

Posledním okruhem, který úzce souvisí s oběma předcházejícími, pak byl sběr a využívání dat o invazních druzích. Pro efektivní management i řešení vědeckých otázek jsou kvalitní a snadno přístupná data zcela zásadní. V tomto směru účastníky potěšily připravované novinky v centrální nálezové databázi ochrany přírody i nově vznikající platforma pro otevřená data o biodiverzitě. I do sledování nepůvodních druhů lze vtáhnout dobře informovanou veřejnost, a to prostřednictvím projektů a platforem občanské vědy. Při sběru dat je třeba se více zaměřit na nepůvodní bezobratlé a lépe informovat nadšené pozorovatele o tom, jak mohou svá pozorování s odborníky sdílet.  

„Biologické invaze jsou v současnosti jednou z hlavních příčin úbytku biodiverzity. Vedle kvalitních vědeckých výsledků, metodických postupů nebo monitoringu výskytu nepůvodních druhů považujeme za nezbytné zapojení a informování veřejnosti. Nedílnou součástí řešení problémů, které biologické invaze působí, je pak usnadnění cílených a efektivních zásahů,“ říká Jana Pěknicová z Ministerstva životního prostředí.

Aktuálnost problematiky biologických invazí dokládá i letošní doplnění tzv. Unijního seznamu, na kterém se v současnosti nachází již 114 invazních druhů. Členské státy tyto druhy nejen společně regulují v rámci jejich současného výskytu (např. bolševník velkolepý nebo nově křídlatky), ale snaží se také zabránit jejich dalšímu šíření (např. sršeň asijská nebo rak mramorovaný).

Invazní setkání na ČZU potvrdilo, že spolupráce napříč obory a profesemi, jichž se biologické invaze dotýkají, má smysl a může významně přispět k efektivnějšímu nakládání s nepůvodními a invazními druhy.

Zdroj: FŽP