Invazní komár z východní Asie dorazil do České republiky. Bezprostřední riziko zatím nepředstavuje

Zatímco v Evropě byl výskyt tohoto druhu znám už roku 2000, na našem území byl tento komár poprvé zaznamenán až v roce 2021. Velmi rychle se rozšířil a v loňském i letošním roce jeho výskyt vědci zaznamenali na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit napříč Českou republikou.

„Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami. Podobná místa na rozmnožování v minulosti využíval původní český komár pisklavý (Culex pipiens), ten ale saje hlavně na ptácích, tudíž jeho přítomnost člověk příliš nepocítil. Oproti němu komár japonský jako svého hostitele preferuje hlavně savce, včetně člověka. Na rozdíl od komára pisklavého je komár japonský aktivní přes den, přičemž jeho aktivita je nejvyšší ráno a večer,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Ing. Martin Kulma, Ph.D., který byl hlavním koordinátorem výzkumu.

„Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ komentuje své výsledky Bodhi van Wieringen, který se na České zemědělské univerzitě věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského v Česku. O komáru japonském se ví, že může přenášet velké množství nejrůznějších virových nemocí, jako jsou například západonilská horečka, horečka dengue, nebo chikungunya.

„Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský zatím nepředstavuje,“ říká doc. RNDr. Jiří Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity, který se na výzkumu podílel. „To se ale může v budoucnu změnit. Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ doplňuje.

Efektivní obranou před komáry je likvidace líhnišť, tedy míst s výskytem larev. Typickým líhništěm invazních komárů rodu Aedes jsou stojaté vody o malé ploše, kde periodicky stoupá a klesá hladina vody. „Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je pak optimální alespoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy. U velkých sudů a nádrží na dešťovou vodu je pak dobré překrýt je moskytiérou, aby se k nim komárům zamezil přístup. Pozor je potřeba dát i na skladování předmětů, kde se může kumulovat voda a můžou tak sloužit jako líhniště. Typickým předmětem toho rázu jsou například pneumatiky,“ vysvětluje Bc. Jakub Dvořák ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity.

„Co se týká horečky dengue, v letošním roce máme v ČR zatím hlášeno 72 případů, horečky chikungunya osm a jeden případ západonilské horečky. U všech těchto nákaz se jedná o importy z exotických destinací, to znamená, že si infekci přivezli lidé z cest.  V letošní sezóně byly jednotky případů místního přenosu onemocnění virem dengue zaznamenány v Itálii, Francii a Portugalsku. Případy lokálně získaného onemocnění virem chikungunya byly zaznamenány ve Francii a Itálii a západonilské horečky v jižní Evropě, v letošním roce především v Itálii. Asi 80 procent nákaz západonilskou horečkou probíhá bezpříznakově nebo jen s mírnými příznaky. Přibližně jeden člověk ze 150 nakažených však může mít závažný až fatální průběh. Očkování neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Proti nákaze virem chikungunya a dengue existuje možnost vakcinace. Pro turisty cestující do oblastí častého výskytu těchto infekcí se doporučuje s dostatečným předstihem před cestou navštívit centrum cestovní medicíny a informovat se, zda se nechat očkovat. Léčba je opět symptomatická. Pokud jste pobývali v tropických oblastech a trpíte po návratu horečnatým onemocněním, vyhledejte vždy lékařskou pomoc a informujte o svém pobytu v zahraničí,“ shrnuje situaci z epidemiologického hlediska vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Kromě komára japonského byl v Česku již potvrzen trvalý výskyt dalšího invazního komára, komára korejského (Aedes koreicus), který ovšem na lokalitách sledovaných v rámci výše uvedeného projektu nebyl zachycen. Další invazní druh, komár tygrovaný (Aedes albopictus), jenž je spojován s nedávným endemickým výskytem tropických onemocnění v západní a jižní Evropě, je do Česka pravidelně zavlékán zejména v souvislosti s automobilovou dopravou, jeho trvalý výskyt prozatím nebyl potvrzen. Nicméně, vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné.

Výzkumníci budou invazní komáry v Česku dále monitorovat. Do výzkumu se může zapojit i široká veřejnost. Pozorování invazních komárů rodu Aedes, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu na níže uvedené adresy. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s vědci fotografie komárů, kteří vás obtěžují.

Zdroj: Tisková zpráva SZÚ

Foto: James Gathany, Frank Collins