„Nejvíce si na výzkumu cením novátorského metodického přístupu, který umožnil definovat plný potenciál rostlinné rozmanitosti studovaných lokalit. Díky konceptu ´temné diverzity´ bylo možné odhalit, které původní druhy rostlin se na studovaných plochách nevyskytují, ačkoli zde prokazatelně mají optimální podmínky, a zjistit, proč tomu tak je. Nízká úroveň rostlinné rozmanitosti byla na stanovištích narušených člověkem prokázána již nesčetněkrát, nicméně nikdy nebyly výsledky tak přesné, studium sledovaných oblastí tak podrobné a nikdy to nebylo prokázáno na takto robustních datech z prakticky celého světa. Do studie v rámci sítě DarkDivNet bylo zahrnuto 5500 výzkumných ploch umístěných na pestré škále biotopů ze 119 zemí. Důležitá je relevance výsledků, protože stojí na neuvěřitelném množství dat, která je podkládají. Díky velkému množství odborníků z téměř celého světa jsme umožnili výsledné trendy zobecnit a používat je prakticky univerzálně. Já osobně jsem se podílel na sběru dat z ČR. Společně s kolegy z Botanického ústavu AV ČR jsme pro síť DarkDivNet zajišťovali podrobná terénní data z Ralska a Krkonoš. Česká republika byla zastoupena také rozsáhlými datovými sety ze Šumavy, Novohradských hor a Podyjí,“ okomentoval studii Martin Vojík.
Citace:
Pärtel, M., Tamme, R., Carmona, C. P., Riibak, K., Moora, M., Bennett, J. A., … & Oja, T. (2025). Global impoverishment of natural vegetation revealed by dark diversity. Nature, 1-8.
DOI: https://doi.org/10.1038/s41586-025-08814-5






Podobné články
Téměř 50 zvídavých žáků a studentů se během dvou červencových turnusů zapojilo do Letní školy Fakulty životního prostředí ČZU s názvem Klimatická změna a biodiverzita. Její účastníci se ponořili do aktuálních environmentálních témat prostřednictvím interaktivní výuky, exkurzí a praktických workshopů.
Dřevo je tradiční materiál s dlouhou minulostí a velkou budoucností. Provází nás po staletí. V krajině, architektuře i v každodenním životě. To dokazuje například dřevěný kostel svatého Mikuláše ve Velinách z roku 1752. Dnes se ke dřevu vracíme s novým