„Na fakultu jsem nastoupila do bakalářského programu jako studentka v roce 2006 a od té doby jsem FTZ zůstala věrná. Úspěšně jsem zde dokončila bakalářské, magisterské a doktorské studium. Poté jsem zde působila jako postdoktorandka, technická pracovnice a nyní jako odborná asistentka na katedře tropických plodin a agrolesnictvi,“ říká Johana Rondevaldová, čerstvá nositelka akademického titulu docentka.
Tropické rostliny, zejména ovoce a zelenina, jsou cenným zdrojem živin, antioxidantů a dalších bioaktivních látek s potenciálním přínosem pro lidské zdraví. Tyto plodiny mohou významně přispět k řešení globálních výzev, jako jsou potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a boj proti podvýživě. Přesto je mnoho druhů, které zůstávají nevyužívány a neprozkoumány i přes jejich vysoký potenciál týkající se nutriční hodnoty a adaptace na často extrémní podmínky.
Vaše výzkumná práce se zaměřuje na tropické ovoce a zeleninu jako zdroje biologicky aktivních látek. Můžete uvést příklady málo využívaných druhů, které mají významný potenciál pro řešení podvýživy nebo chronických nemocí?
Existuje několik takových plodin, které však nejsou ve světě dosud příliš známé. Mezi málo využívané druhy patří nejen rostliny, ale i živočichové, řasy či dokonce hmyz. Tyto druhy mají velký potenciál díky obsahu mikroživin (minerály a vitamíny) a bioaktivních látek, které mohou přispět k vyšší rozmanitosti našeho jídelníčku a tím ke snížení rizika vzniku některých civilizačních onemocnění. Například açaí berry (Euterpe oleracea), moringa (Moringa oleifera), chayote (Sechium edule) nebo quinoa (Chenopodium quinoa) jsou bohaté na vitamíny, kvalitní bílkoviny či minerály a jsou často přizpůsobené suchu a odolné vůči škůdcům.
Jaké překážky řešíte při převodu výsledků výzkumu bioaktivních látek do praxe, například do funkčních potravin nebo doplňků stravy?
Hlavní problémy spočívají ve farmakokinetice, například v biologické dostupnosti látek v organismu. I když některé látky vykazují slibné účinky in vitro, jejich účinnost u lidí závisí na schopnosti dostat se na cílové místo v těle. Další výzvou je toxicita některých látek a potřeba určit přesné dávkování, které bude účinné a zároveň bezpečné. Kromě toho je důležitá stabilita těchto látek během zpracování, respektování různých právních regulací a nařízení (například na úrovni EU) zohlednit náklady spojené s přípravou různých potravinových doplňků z těchto plodin a kladné přijetí spotřebiteli.
Jak tradiční znalosti a praktiky v tropických oblastech ovlivňují váš výzkum při identifikaci nutričně bohatých rostlin?
Tradiční znalosti jsou pro můj výzkum klíčové. Tradiční kuchyně a lokální jídla a praktiky často odrážejí staletí empirického pozorování. Místní komunity dlouhodobě identifikovaly výživné potraviny, léčivé rostliny a funkční složky podporující zdraví. Tato znalost je však velmi zranitelná a rychle mizí, zejména v důsledku globalizace. V našem výzkumu proto spolupracujeme s místními obyvateli na identifikaci těchto rostlin a analyzujeme jejich nutriční potenciál v laboratoři.
Jak se tropické ovoce a zelenina s rostoucí globální poptávkou po rostlinné stravě srovnávají z hlediska výživové hodnoty a tržního potenciálu?
Tropické ovoce má vysokou výživovou hodnotu a velmi příznivý tržní potenciál. Z nutričního hlediska je často bohaté na vitamíny, minerály, vlákninu a bioaktivní látky, jako jsou vitamín C nebo antioxidanty. Mnoho druhů tropického ovoce, například banány, mango a ananas, patří mezi nejdůležitější s ohledem na světovou produkci ovoce. Tyto komodity představují důležité zdroje příjmů pro mnoho tropických zemí a jejich podíl na světovém obchodu každoročně roste. Kromě čerstvého ovoce jsou k dispozici i různé produkty z těchto plodů, například doplňky stravy bohaté na specifické esenciální mikroživiny nebo bioaktivní látky. V současnosti se některé málo využívané plody staly známými díky svému výjimečnému obsahu určitých mikronutrientů a získaly oblibu po celém světě jako „superovoce“ (např. camu camu nebo açaí).
Jakou roli hraje interdisciplinární spolupráce například s chemiky, nutričními specialisty nebo politiky při maximalizaci dopadu vaší práce na veřejné zdraví?
Pro převedení vědeckých poznatků do smysluplných výsledků v oblasti výživných potravin a veřejného zdraví je interdisciplinární spolupráce naprosto nezbytná. Chemici pomáhají s identifikací bioaktivních látek, zlepšením jejich stability, dostupnosti a účinnosti. Nutriční odborníci poskytují klíčové informace o stravovacích návycích a potřebách spotřebitelů, čímž překonávají propast mezi vědou a praktickými zdravotními doporučeními. Analytici trhu, odborníci na podnikání a ekonomové hrají zásadní roli při zvyšování povědomí a poptávky po málo využívaných plodinách, pomáhají identifikovat jejich tržní potenciál a vyvinout konkrétní strategie pro jejich propagaci. Tito odborníci mohou spolupracovat s politiky na vytvoření pobídek nebo dotací pro pěstování a marketing těchto plodin, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost.
Pouze společnou prací je možné najít řešení, která budou mít reálný dopad na potravinovou zabezpečenost a veřejné zdraví.
Můžete vyzdvihnout některé z vašich publikací?
Z posledních článků, které se věnují tématu tropického ovoce a zeleniny, bych zmínila tyto nejnovější:
- Stanovení antioxidantů, minerálů a vitamínů v málo využívaných druzích ovoce a zeleniny z Kambodže
Tato studie zkoumala 22 málo využívaných druhů ovoce a zeleniny z Kambodže s cílem vyhodnotit jejich antioxidační aktivitu (DPPH a ORAC testy), obsah fenolů, minerálů (ICP-OES) a vitamínů C a E (UHPLC-UV a HPLC-FLD). Výsledky ukázaly, že Limnophila aromatica má silnou antioxidační aktivitu a vysoký obsah minerálů (např. vápník, železo, hořčík). Mezi další nutričně bohaté rostliny patří Sesbania javanica a Rhodomyrtus tomentosa (esenciální minerály) a Garcinia cochinchinensis a Pouteria campechiana (vysoký obsah vitamínů C a E). Tyto plodiny mají potenciál jako potraviny bohaté na antioxidanty a živiny.
Odkaz na studii - Minerální složení mořských řas a trav z Filipín
Tato studie analyzovala obsah minerálů v devíti druzích mořských řas a trav z Filipín. Pomocí ICP-OES bylo kvantifikováno 23 minerálů. Actinotrichia fragilis a Mastophora rosea měly zvláště vysoký obsah vápníku (21 511 a 14 100 mg/100 g sušiny) a také mědi, železa, manganu a niklu. rosea vykazovala nejvyšší obsah hořčíku (2 093 mg/100 g sušiny). Další významné druhy zahrnují Enhalus acoroides (fosfor), Halophila ovalis (křemík), Halymenia dilatata (zinek), Halymenia maculata (síra) a Portieria hornemannii (draslík a vanad). Výsledky naznačují jejich významný potenciál pro zvýšení potravinové zabezpečenosti.
Odkaz na studii - Antioxidační aktivita a obsah fenolů v málo využívaných druzích ovoce a zeleniny z Filipín
Studie zkoumala obsah minerálů a antioxidantů v málo využívaných druzích ovoce a zeleniny, zejména stromových druhů rostlin, s důrazem na potenciál těchto plodin jako zdroj nezbytných minerálu v lidské výživě.
Odkaz na studii - Zájem spotřebitelů o udržitelně a eticky certifikované tropické ovoce ve střední a východní Evropě
Tato studie zkoumala potenciál udržitelné spotřeby tropického ovoce ve střední a východní Evropě na základě průzkumu 2266 českých spotřebitelů. Zatímco banány (99 %), ananasy (94 %), manga (78 %) a avokáda (65 %) byly nejpopulárnějšími plody, jiné druhy jako liči nebo dračí ovoce nejsou mezi spotřebiteli příliš známé. Navíc pouze 42 % respondentů znalo certifikaci Fairtrade a z toho 55 % uvedlo záměr produkty s tímto značením kupovat. Výsledky zdůrazňují potřebu lepší edukace spotřebitelů o sociálních a ekonomických přínosech etického tropického ovoce pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti.
Odkaz na studii
Jak vaše rodina vnímá vaše pracovní nasazení? Jak se vám daří vytvářet rovnováhu mezi osobním a pracovním životem?
Myslím, že moji blízcí jsou určitě rádi, že dělám to, co mě baví a co mám ráda. To je to nejdůležitější. Samozřejmě, že v každé práci je někdy obtížné skloubit rodinný život s prací. V mém případě je asi největším problémem nutnost vycestovat na delší dobu do zahraničí, třeba na několik týdnů, abych v rámci své práce sbírala data a rostlinný materiál. Je to jako se vším, někdy je to jednodušší, někdy je to trochu složitější, ale když se chce, dá se to docela dobře skloubit. Na druhou stranu je naše fakulta podle mých zkušeností velmi „family friendly“ a v případě potřeby mohu bez problémů vzít do práce i svého syna a zajistit tak současně jeho potřeby i potřeby našich studentů a mého výzkumu.
Lucie Grošaftová
Podobné články
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.
Na světě žije posledních 250 jedinců západního poddruhu antilopy Derbyho. V Senegalu je už téměř 25 let pomáhá chránit skupina českých vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Posledním útočištěm těchto největších antilop světa je národní park Niokolo Koba. Do
