V poslední době se stále více lidí obrací k domorodým léčebným technikám, hledajíce hlubší a osobnější zážitek, než jaký jim nabízí tradiční západní psychoterapie. Nejde jen o mladé lidi; i lidé ve věku 30 až 50 let hledají alternativy ke klasické psychoterapii založené na rozhovoru. Studie publikovaná v časopise Explore vedená odborníky z Pražské vysoké školy psychosociálních studií (kteří v současné době působí také na PEF ČZU) zkoumala zkušenosti českých klientů s terapiemi inspirovanými domorodým léčením. Výsledky ukázaly, že tyto terapie mohou přinést dlouhodobé pozitivní změny, ale jejich integrace do běžného života není vždy snadná.
Co táhne lidi k domorodým terapiím?
Představte si terapii, kde slova nejsou jediným prostředkem vyjádření. Místo toho prožíváte intenzivní zážitky, které vás spojují s vaším nitrem a přírodou kolem vás. To je to, co nabízí domorodé léčebné techniky jako např. ayahuasca, šamanské bubnování nebo sweat lodge (potní chýše).
Účastníci studie uváděli různé motivace: někteří měli dlouhodobý zájem o šamanismus či psychedelické zkušenosti, jiní hledali řešení svých psychických problémů, těžkých životních situací nebo nové cesty k osobnímu a duchovnímu rozvoji. Tradiční psychoterapie založená na rozhovoru pro ně nebyla dostatečná.
Jak domorodé terapie ovlivňují psychické zdraví?
Výsledky studie jsou zajímavé. Účastníci uváděli trvalé pozitivní změny, jako jsou zvýšený pocit klidu, radosti a životní spokojenosti. Některým se zlepšilo zvládání stresu, regulace emocí a schopnost řešit problémy. Jeden z účastníků popsal, že získal hlubší propojení s realitou a přírodou.
Výzkum ukázal, že domorodé terapie nabízí klientům hlubší osobní prožitek. Na rozdíl od konvenční psychoterapie, která je často vnímána jako „povídání“, domorodé metody umožňují pracovat s intenzivním prožitkem bez nutnosti vše verbalizovat. Jak uvádí spoluautorka studie, Dr. Radmila Lorencová: „V domorodém léčení nemusíte každou emoci pojmenovat. Můžete ji prožít a nechat působit na vaše tělo i duši.“
Výzvy při návratu do každodenního života
Ale co se stane, když se vrátíte z tak intenzivního zážitku zpět do běžného života? Pro mnoho účastníků to bylo náročné. Studie ukázala, že česká společnost postrádá otevřenost vůči změněným stavům vědomí, což může komplikovat integraci těchto zkušeností. Jeden z účastníků popsal pocit, že se chce na měsíc stát poustevníkem, aby mohl své zážitky zpracovat. Naopak ti, kteří zažili domorodé léčení v cizí kultuře – přímo v domorodé komunitě – neuváděli s integrací těchto zkušeností žádné problémy.
Vytvoření bezpečného a podporujícího prostředí je klíčové pro to, aby lidé mohli tyto hluboké zážitky začlenit do svého života. Profesionální psychoterapeutická podpora tedy může pomoci překlenout propast mezi domorodými technikami a západním způsobem života a myšlení.
Potřeba opatrnosti při hledání alternativ
Navzdory rostoucímu zájmu o domorodé léčebné techniky je důležité přistupovat k nim s rozvahou. Tyto metody mohou nabídnout hluboké osobní prožitky a nové pohledy na duševní zdraví, ale jejich integrace do každodenního života nemusí být vždy snadná. Studie upozorňuje na to, že bez potřebné podpory a porozumění může docházet k obtížím při zpracování těchto intenzivních zážitků.
Otevřený dialog a další výzkum jsou klíčové pro lepší pochopení, jak mohou tyto přístupy ovlivnit naši psychickou pohodu. Hledání nových cest může být obohacující, ale je třeba pečlivě zvážit možná rizika a být připraven čelit výzvám, které mohou nastat. Je důležité najít rovnováhu mezi zvědavostí a zodpovědným přístupem k vlastnímu duševnímu zdraví.[1]
Ing. Karel Jílek
[1] Tento článek byl inspirován a přepsán z odborné studie: Trnka, R., Krtek, A., & Lorencova, R. (2024). Bridging realms: Western client perspectives on psychotherapy inspired by Indigenous healing. EXPLORE, 20(6), Article 103059. https://doi.org/10.1016/j.explore.2024.103059
Podobné články
Jak vnímáme s odstupem 35 let proměnu společnosti od totality k demokracii a jak se na naší univerzitě dělala revoluce? Co se v poslední době událo v kampusu i mimo něj? Kam směřuje výzkum našich vědců a jak si stojí
Členové Botanické zahrady Fakulty tropického zemědělství se každoročně vydávají na botanické expedice. Cílem jejich expedičního putování bývají převážně subtropické a okrajově tropické oblasti, které korespondují se specializací univerzitní botanické zahrady na užitkové rostliny tropů a subtropů. Jak vybírají konkrétní destinaci