Cedr atlaský v kampusu České zemědělské univerzity má „novou mízu“

Provozní zahradnictví ČZU nejprve nechalo prověřit stav stromu a možnosti jeho ozdravení. Dle doporučení odborníků pak byly ke kořenům jehličnanu v úterý 17. září 2024 aplikovány půdní injekce speciální organické směsi. Ošetření takzvanou půdní injektáží má stromu dodat živiny a mikroorganismy, které pomohou nastartovat ozdravný proces.

K šetření zdravotní kondice cedru došlo na popud docenta Jana Bartošky z Provozně ekonomické fakulty, který si všiml jeho nelichotivého stavu a poprosil o radu dendrology. K závěru, že cedr atlaský (Cedrus atlantica) vysazený za budovou D v současné době není zcela v kondici, dospěl dr. Miroslav Kunt z katedry zahradní a krajinné architektury FAPPZ. „Projevuje se to praskáním borky a zejména výrazným smolnatěním stromu v dolní části kmene. Jako pravděpodobná příčina tohoto jevu, kdy se cedr smolnatěním zuby nehty brání ataku patogenu, je napadení dřevokaznou houbou, pravděpodobně václavkou. K napadení došlo nejspíš z důvodu jeho přesazení před nedávnou dobou, kdy byly přesekány určité větší kořeny, které se staly otevřenou vstupní branou pro houbového patogena,“ upozorňuje dr. Kunt a pro zachování cenného exempláře doporučuje posílení jeho vitality i způsob, jak to provést: „Jednak aplikací tzv. půdní injektáže ke kořenům stromu – půdní injektáž obsahuje důležité minerály, odpovídající mykorhizu, hydrogel, biouhel a další složky posilující vitalitu; dále pak vydatnou zálivkou během letního období. Tímto způsobem dojde k výraznému zvýšení vitality stromu a on bude lépe schopen ataky patogenu úspěšně zvládnout.“

Ing. Jiří Grulich z téže katedry k hodnocení svého kolegy dodává: „Primárním problémem nikdy není napadení škůdcem, škůdce se vždy dokáže pustit až do oslabeného jedince, který již například zápasí s houbovým patogenem po předešlém abiotickém oslabení. V tomto případě bylo abiotickým oslabením přesazení a vytržení z původního, vhodnějšího energoinformačního prostoru a ztráta aktivní části kořenového věnce. Aplikace mykorhizního přípravku vybudí biologickou aktivitu, nicméně hrozí, že se u stromu rychleji vyčerpá životní energie. Proto doporučujeme strom podpořit zejména zálivkou v množství 150 litrů každý druhý den až do konce září, v říjnu již nezalévat, aby stromu stačily vyzrát kořeny na zimu a nezmrzl. Dále doporučujeme provést oživení stromu tzv. půdní injektáží. Ta přímo ke kořenům dopraví potřebné živiny, mykorhizu a další složky, které strom přímo v kořenovém systému podpoří.“

Na základě těchto doporučení provedla odborná firma Groown injektáž a další kroky k ozdravení jehličnanu. Tato firma spolupracuje řadu let s vědeckými ústavy po celé republice a na České zemědělské univerzitě si získala prestiž díky spolupráci s Fakultou životního prostředí a s dalšími vědci. Společně hledají nové postupy při zlepšení životních podmínek stromů trpících klimatickou krizí a změnou všech dosavadních parametrů.

Jednatel firmy Michal Hausenblas vysvětluje, v čem spočívá jejich práce: „Vpravujeme do půdního prostoru látky, které v ní chybí nebo jsou tam v nedostatečné míře. Česká zemědělská univerzita se na nás obrátila s tím, že se tento cedr atlaský přesazoval. Přesazení vzrostlého stromu je samo o sobě vždy problematické. My se tedy pokusíme nějak vykompenzovat stres, který mu tím byl způsoben. Doplníme živiny, provzdušníme půdu a vytvoříme prokořenitelné zóny. Do těch pak vpravíme živiny, které by stromku pomohly dostat se do okolního prostoru a zlepšit vitalitu, odolnost vůči patogenům a podobně.“

Injektáž tedy byla provedena a nyní budeme sledovat, jestli se díky tomu zdravotní kondice cedru atlaského zlepší. Jak zmínila Klára Hausenblasová z firmy Groown, „je to nabídka na uzdravení, nikoliv násilný příkaz.“ Uvidíme, zda pomocnou ruku v podobě infuze organických látek strom přijme.

Lenka Prokopová

Foto: Petr Zmek