„Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují na vhodné podmínky, které v této lokalitě mají velcí kopytníci. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Mezi partnery této společnosti patří Česká zemědělská univerzita v Praze. Dlouhodobou spolupráci s Českou krajinou univerzita stvrdila podpisem memoranda vloni na podzim.
Kromě zakládání nových rezervací v Česku vyměňuje milovická rezervace přírůstky také se zahraničními lokalitami. Například zubry s chovy ve Francii a Nizozemí, divoké koně s rezervací v Německu. „Výměna zvířat je důležitá pro zajištění dostatečné genetické různorodosti stád. V uzavřených rezervacích nemají zvířata možnost migrovat, proto je jejich převoz v rámci Evropy podstatnou součástí péče o genetickou pestrost populací,“ doplnil Dalibor Dostál.
Součástí zvyšování genetické pestrosti českých stád velkých kopytníků byl i nedávný dovoz dvou samic praturů s mláďaty z Nizozemí do rezervace v Novohradských horách.
Rezervaci velkých kopytníků může veřejnost podpořit hlasováním v soutěži o ekologické Oskary. Součástí ceny je finanční odměna, kterou by ochránci přírody využili na zlepšení zázemí pro velké kopytníky v milovické rezervaci.
Zdroj: Česká krajina



Podobné články
Téměř 50 zvídavých žáků a studentů se během dvou červencových turnusů zapojilo do Letní školy Fakulty životního prostředí ČZU s názvem Klimatická změna a biodiverzita. Její účastníci se ponořili do aktuálních environmentálních témat prostřednictvím interaktivní výuky, exkurzí a praktických workshopů.
Dřevo je tradiční materiál s dlouhou minulostí a velkou budoucností. Provází nás po staletí. V krajině, architektuře i v každodenním životě. To dokazuje například dřevěný kostel svatého Mikuláše ve Velinách z roku 1752. Dnes se ke dřevu vracíme s novým