Návrh je postaven na tezi, že – s poukazem zejména na probíhající změnu klimatu, jejíž vlivy na životní prostředí se stupňují – je nutné zajistit dostatečnou ochranu dřevin rostoucích mimo les, a to s důrazem zejména na stromy rostoucí ve městech, kde je jejich význam pro člověka a udržitelnou obyvatelnost zcela nenahraditelný.
Ministerstvo životního prostředí vychází z toho, že stávající ochrana stromů ve městech není dostatečná. V souvislosti s realizovanými stavebními záměry i výstavbou a údržbou zařízení technické infrastruktury stromů ve městech, ale i na venkově ubývá a za kácené stromy není dosazována adekvátní náhrada. Vzhledem ke stavebním aktivitám prováděným v okolí stromů způsobujícím jejich poškozování se často snižuje i bezpečnost stromů a zvyšuje se riziko jejich nepředvídatelného pádu s vážnými následky.
Proto je v případě realizace stavebních záměrů, které mají většinou nejzávažnější dopady na dřeviny rostoucí mimo les, navrhováno řešení spočívající v zavedení povinné kompenzace dopadů kácení na společensko-ekologické funkce dřevin. A to primárně formou náhradní výsadby do vzdálenosti jednoho kilometru od hranice pozemku, na kterém se má stavební záměr uskutečnit. Sekundárně pak formou poplatku za kácené dřeviny. Ukládaná náhradní výsadba i poplatek budou příslušným orgánem ochrany přírody stanovovány s využitím jednoduchého postupu souvztažného ocenění stromu a náhradní výsadby stanoveného (novou) přílohou zákona o ochraně přírody a krajiny, která bude vycházet z certifikované metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Uvedené poplatky lze chápat jako účinný ekonomický nástroj ke zlepšování životního prostředí, který vhodně doplní stávající systém dotací a podpor.
Spolu s návrhem způsobu stanovení poplatku za kácení dřevin je z důvodu nastavení odpovídající proporce mezi výší tohoto poplatku a výší sankce za protiprávní kácení navrhováno navýšení maximální výše pokut. V případě nepodnikajících fyzických osob by za tento přestupek mohla být uložena pokuta až 1 000 000 korun; dopustila-li by se jej pak jakákoliv právnická osoba anebo podnikající fyzická osoba, mohla by jim být v krajním případě uložena povinnost zaplatit 20 000 000 korun. Jde tedy o sankce desetkrát vyšší než ty, které umožňuje stávající právní úprava.
Cílem přitom je, aby výše pokuty za protiprávní kácení dřevin významně převyšovala výši poplatku za kácené dřeviny stanoveného postupem v souladu se zákonem, a odrazovala tak od tohoto společensky škodlivého jednání.
Lze shrnout, že primárním cílem změny zákona o ochraně přírody a krajiny je snaha přimět investory a developery realizovat stavební záměry s maximální šetrností vůči dřevinám tak, aby byla minimalizována potřeba jejich kácení. Zároveň je má odradit od kácení protiprávního, tedy kácení bez povolení. Věřme, že se Ministerstvu životního prostředí podaří tento bohulibý záměr prosadit!
JUDr. Ing. Eva Daniela Cvik, Ph.D. et Ph.D. / JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D., LL.M.
Katedra práva Provozně ekonomické fakulty ČZU
Podobné články
Výjimečnou příležitost objevovat tajemství výroby potravin nabídl v pátek 22. listopadu 2024 všem vyznavačům kvalitní a zdravé stravy Potravinářský pavilon České zemědělské univerzity. Den otevřených dveří byl spojen s komentovanými prohlídkami a každý z návštěvníků mohl sledovat, jak se vyrábí
Až do 27. listopadu 2024 jsou v respiriu budovy MCEVII České zemědělské univerzity v Praze k vidění ukázky Územní studie metropolitní oblasti České Budějovice. Dlouhodobý plán rozvoje jihočeské metropole a jejího širšího okolí je výsledkem dvouleté spolupráce katedry zahradní a