Ilegální obchod se zvířaty a jejich produkty velkou měrou přispívá k celosvětovému poklesu biodiverzity. Jeho obrat se odhaduje na stovky miliard korun ročně. Za nejvíce pašovanou skupinou savců se v současnosti považují luskouni. Ročně se kvůli obchodu s jejich šupinami uloví stovky tisíc jedinců, což představuje tuny pašovaných šupin. Z celkových tří tisíc zadržených zásilek od roku 1981 téměř třetina obsahovala šupiny afrických druhů, což obnáší téměř milion ulovených luskounů. Nejčastěji mířily na asijský trh. Není tajemstvím, že silný čínský trh vytváří velkou poptávku po surovinách pro tradiční čínskou medicínu, která často obsahuje produkty z živočichů. Prvním krokem k boji s nelegálními aktivitami je porozumění celému řetězci.
„Pašovaná zvířata obvykle nemívají původ v místě, kde byla zabavena či odkud byla transportována. Nicméně toto přesné určení původu je zásadní zejména pro ochranu přírody a pro následné právní kroky. Identifikace center neboli tzv. hotspotů pytláctví je extrémně důležitá v boji proti němu i proti následnému pašování,“ říká dr. Barbora Černá Bolfíková z Fakulty tropického zemědělství.
Zmíněná studie se zabývá luskounem bělobřichým (Phataginus tricuspis), který obývá rozsáhlý areál v Africe, od Guiney až po Angolu. Pro jednoznačné určení původu pašovaných luskounů bylo nutné použít genetické metody. V první řadě bylo potřeba vytvořit srovnávací databázi, která by obsahovala vzorky z co nejvíce oblastí výskytu druhu. To se podařilo jen díky mezinárodní spolupráci pod vedením vědců z Kalifornské univerzity. Na výzkumu se podílely i české vědkyně z ČZU.
Genetické vzorky odebrala v Kongu-Brazzaville doktorandka Markéta Swiacká v rámci své práce, která se orientuje na místní komunity a zjišťuje od nich informace týkající se tří zde žijících druhů luskounů. Vyhodnocení populačních parametrů z těchto vzorků má na starost doktorandka Iva Bernáthová pod vedením dr. Barbory Černé Bolfíkové. „Díky tzv. genetické mapě založené na 96 jednonukleotidových polymorfismech se podařilo geograficky dotrasovat 32 zásilek, které představovaly přes 100 000 ulovených luskounů. Jako země původu bývá až v 95 procentech všech zachycených zásilek označena Nigérie,“ popisuje Iva Bernáthová. Ve studii se podařilo prokázat, že šupiny zachycené v Nigérii pocházely z této země pouze ze čtyř procent. Nejčastěji byly z jižního Kamerunu, Rovníkové Guiney a Gabonu nebo ze západního Kamerunu. Nigérie však tvoří obchodní centrum, kde se šupiny shromažďují a poté jsou odesílány do Vietnamu, Hongkongu a Číny.
Takto podrobné znalosti celého řetězce ilegálního obchodu s luskouny jsou zásadní pro jeho přerušení. Nicméně, z dat je patrné, že se lov a obchod s luskouny přesouvá ze západních částí Afriky do centrálních oblastí. Je tedy pravděpodobné, že i v budoucnosti se centra pytláctví a jejich trasy budou měnit. „To je důvod, proč jsou naše data pocházející z Konga-Brazzaville tak významná, a je potřeba dané oblasti a zásilky začít důkladně monitorovat pro účelnou ochranu všech druhů luskounů,“ dodává Markéta Swiacká z Fakulty životního prostředí.
Odkaz na publikovaný článek: https://www.science.org/content/article/pangolin-poaching-hot-spots-revealed-dna-tests
Foto: Markéta Swiacká
Podobné články
Výjimečnou příležitost objevovat tajemství výroby potravin nabídl v pátek 22. listopadu 2024 všem vyznavačům kvalitní a zdravé stravy Potravinářský pavilon České zemědělské univerzity. Den otevřených dveří byl spojen s komentovanými prohlídkami a každý z návštěvníků mohl sledovat, jak se vyrábí
Až do 27. listopadu 2024 jsou v respiriu budovy MCEVII České zemědělské univerzity v Praze k vidění ukázky Územní studie metropolitní oblasti České Budějovice. Dlouhodobý plán rozvoje jihočeské metropole a jejího širšího okolí je výsledkem dvouleté spolupráce katedry zahradní a
