První docent lesnických disciplín Kryštof Liebich má pomník uprostřed kosteleckých lesů

Podzimní měsíce oplývají dny, které připomínají významné dění a osobnosti naší historie: 28. září, 28. říjen, 11. listopad nebo 17. listopad. Pro všechny, kteří se věnují péči o les nebo vychovávají nové generace lesních hospodářů, je přelomovým datem 15. listopad 1848. V ten den měl svoji první přednášku na pražské polytechnice na téma „Reforma pěstování lesů a taxace lesů“ docent Kryštof Liebich. Začala se tak psát historie vysokoškolské výuky lesnictví. Docent Liebich pak o lesnictví přednášel celých osmnáct let a měl své následovníky.

„Můžeme se jen domnívat, co na první přednášce doc. Liebicha zaznělo, ale dokážu si představit, že i v dnešní době by jeho myšlenky byly velice aktuální,“ podotkl při slavnostním shromáždění u lesního pomníku doc. Liebicha děkan Fakulty lesnické a dřevařské prof. Róbert Marušák. „Nevím, co by si pan docent o současném vzdělávání lesníků myslel, ale základní myšlenky, které prosazoval, zůstaly stejné. To, jak posuzoval les a v čem vnímal jeho hlavní funkce, se prakticky nezměnilo, jen to jinak nazýváme,“ uvedl prof. Marušák a dodal, že kromě tohoto jubilea si letos připomínáme další významné výročí, a to vznik lesnického oboru dne 6. 11. 1918.

 Kdo byl muž, který má 175 let po velké premiéře na pražské polytechnice pomník uprostřed lesů nedaleko Jevan? Především první docent lesnických disciplín na pražském Vysokém učení technickém a významný lesník 19. století. Kryštof Liebich měl na svoji dobu velmi moderní názory. V pěstování lesů byl zakladatelem tzv. pražské školy, kde zdůrazňoval nejen dřevoprodukční funkci lesa, ale i funkce mimoprodukční (půdoochrannou, vodohospodářskou, klimatickou, zdravotní).

Narodil se v roce 1783 ve Slezsku a po absolvování lesnické školy v německém Tharandtu pracoval nejprve jako c. k. komorní inženýr ve Lvově a od r. 1818 působil ve stejné funkci v administrativě státních statků v Praze, kde žil až do konce svého života v roce 1874. Věnoval se také vydavatelské, literární a pedagogické činnosti. Vydával a redigoval několik odborných lesnických časopisů a napsal řadu odborných knižních publikací.

Liebich jako první docent lesnických nauk na pražské polytechnice zahájil své přednášky 15. listopadu 1848 a poskytl za dobu svého působení encyklopedické lesnické vzdělání velkému počtu studentů. V roce 1849 vypracoval plán na rozšíření lesnického studia, podle kterého mělo trvat dva roky. Dále požadoval, aby byla zřízena samostatná stolice (ústav) lesnických nauk, v jejímž čele by stál řádný profesor. Jeho žádosti však nebyly akceptovány. Liebich přednášel lesnické nauky na polytechnice celých 18 let. Po něm zde lesnickou encyklopedii přednášely známé osobnosti jako Antonín Budinský, Karel Kořistka, Josef Sigmond či Vojtěch Kaisler. Ti všichni psali historii lesnického vzdělávání, které se přes různé peripetie propracovalo až k dnešnímu stavu, kdy je Fakulta lesnická a dřevařská pevnou součástí České zemědělské univerzity.

A proč se právě lesníci tak rádi vztahují ke své historii? Proč hledají jednotlivé milníky, proč se otáčejí zpět? Na to má odpověď prorektor ČZU pro pedagogickou činnost prof. Jiří Remeš, který si komorní lesní slavnost také nenechal ujít. „Myslím si, že to je logické, protože pracujeme s lesem. Pracujeme s přírodou, která se vyvíjí velmi dlouhou dobu. Máme to štěstí nebo tu smůlu, že pracujeme s lesními porosty, které nám předali naši předchůdci, a naší povinností je se o lesy starat tak, aby z nich naši následovníci měli užitek. To je odkaz minulosti,“ připomněl prorektor Remeš, podle něhož doc. Liebich a jeho kolegové ovlivnili nejen budoucnost lesnického vzdělávání v Praze, ale i lesnictví. „Pro jejich pojetí pěstování lesa se vžil pojem pražská škola. Můžeme být hrdi na to, že tento pojem vznikl už v 19. století, a je to pro nás závazek do budoucna. To je tedy odkaz našich předchůdců a beru to i jako závazek pro rozvíjení lesnických oborů v rámci ČZU,“ zdůraznil prorektor Jiří Remeš a poděkoval vedení Fakulty lesnické a dřevařské za oživení odkazu doc. Liebicha.

Ředitel Lesů ČZU dr. Zdeněk Macháček zase poděkoval za možnost účastnit se tohoto projektu a připomenout si památku tak významných předků, jako byl docent Liebich. „Moc se těším na další nápady, které má pan profesor Roček v hlavě. Bude nám ctí se na tom podílet a třeba je materiálně zabezpečit, stejně jako tento projekt.“

Pan profesor Roček, emeritní děkan FLD, rozhodně nápady, jak oživit minulost, nešetří. Právě od něj se přítomní dozvěděli spoustu zajímavostí o životě a práci prvního docenta lesnictví. Například, že mu Vídeň povolila, aby za své přednášky vybíral pouhých patnáct zlatých za celý semestr od jednoho posluchače, ale on i tak tento poplatek odpouštěl nemajetným studentům. Nebo že v prvním roce, kdy začal přednášet, měl 49 posluchačů, což bylo na tu dobu opravdu hodně. Že prosazoval smrk, což odpovídalo tehdejší potřebě rovného dřeva. Také hájil umělou obnovu lesů a propagoval výchovu porostů. „Důležité je, že Liebich byl lesník. Před ním o lesnictví vždy přednášeli přírodovědci, botanici, kteří neměli k lesu vztah, aby pochopili, že lesnictví má tři podstaty, které musí být v rovnováze, a těmi jsou biologie, ekonomika a technika. Na rozdíl od zemědělství, kde výsledky vidíme třeba za rok za dva, platí pro lesnictví perioda zhruba sto let. Tak dlouho čekáme, až uvidíme, jestli jsme udělali dobře,“ uzavřel svůj exkurz do historie lesnictví prof. Ivan Roček.

Každý z přítomných si ze slavnostního odhalení pomníku prof. Liebicha odnesl výtisk mědirytiny mapy zvané Rosa Bohemica na důkaz toho, že lesnictví není záležitostí posledních pár let, ale má tradici dlouhou dvě století. A že k němu neodmyslitelně patří i zeměměřičství. Mědirytina mapy Čech v podobě pětilisté růže vznikla v roce 1668 a je považována za kartografickou hříčku. Uprostřed růže je Praha, na její stopce Vídeň. Originál vlastní Národní technické muzeum v Praze. „Je to nádherné grafické dílo, které se svým významem dobře hodí k dnešní výjimečné příležitosti,“ poznamenal iniciátor zřízení pomníku doc. Liebicha prof. Ivan Roček, který má v hlavně spoustu dalších nápadů, jak uctít významné osobnosti našeho lesnictví.

 Lenka Prokopová

Foto: Lenka Prokopová / Lucie Dinterová