Český modrý mák má ochranné označení

Co je Chráněné zeměpisné označení

Chráněné zeměpisné označení (CHZO), v angličtině „PGI“ (Protected Geographical Indication), je název, který identifikuje produkt pocházející z určitého místa, regionu nebo země a jehož danou jakost lze přičíst především tomuto zeměpisnému původu.

Evropská unie zná tři typy ochranných potravinářských známek. Jednak je to již zmíněné Chráněné zeměpisné označení, které má v současnosti kromě máku dalších 23 produktů, například Jihočeská niva nebo Štramberské uši. Dále pak Chráněné označení původu, kam spadá třeba Český kmín, Všestarská cibule nebo Žatecký chmel. A třetím typem ochranné známky je Zaručená tradiční specialita, kterou se honosí třeba Tradiční Špekáčky nebo Pražská šunka.

Český modrý mák

Hlavním smyslem je rozlišit od sebe dva typy komodit, i když mají stejné jméno. Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí použít jako potravina. Naproti tomu Český modrý mák, specifikovaný českou cechovní normou, je zcela jiných kvalit. Je to ze své podstaty potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie. Název Český modrý mák tak nyní nebude možné v rámci EU použít, pokud skutečně nebude původem z ČR. Evropská unie tím uznala jeho skutečnou kvalitu a prokazatelný zeměpisný původ.

Na rozdíl od jiných produktů s označením CHZO je pro mák výjimečné, že se vztahuje na veškerý modrosemenný mák vyprodukovaný v ČR, který splňuje normy pro potravinářské využití. Firmy v ČR tak už nemusí být vázány na určitý region, jako je tomu například u Olomouckých tvarůžků nebo Třeboňského kapra.

Spolek Český modrý mák, sídlící na České zemědělské univerzitě v Praze, podal žádost na Chráněné zeměpisné označení „Český modrý mák“ před pěti a půl lety. V průběhu tohoto dlouhého období bylo nutné Evropské komisi opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu. Na podání žádosti i doplňujících stanovisek se spolkem spolupracovalo mnoho odborníků z různých institucí, zejména z Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR a Ministerstva zemědělství.

Udělení evropské ochranné známky nejvíce prospěje nám, spotřebitelům. Pomůže ale také České republice na světovém trhu s mákem, protože tato známka nese s sebou jasně definovanou kvalitu. Český modrý mák je nyní uznanou evropskou potravinou. Ale čeká nás v této souvislosti ještě mnoho práce, abychom tento nový „makový titul“ pořádně zpropagovali a uvedli do života.

Vlastimil Mikšík

Mák je superpotravina

Česká republika je největším pěstitelem potravinářského máku ve světě. Ročně se ho u nás sklidí v průměru kolem 26 000 tun. Domácí spotřeba dosahuje okolo 4500 tun. Na jednoho obyvatele České republiky připadá 430 g, což je asi největší spotřeba máku na světě.

Mák má mimořádně vysoký obsah vápníku – 600 x více než u pšeničné mouky a 9 x více než mají jádra vlašských ořechů – vitamínu E, kys. pantothenové, niacinu a thiaminu a také minerálních látek. Dále obsahuje významné množství kys. linolové a α-linolenové (ALA), omega-6 mastných kyselin. Neobsahuje cholesterol, je zdrojem energie, zlepšuje paměť, uvolňuje křeče, vyživuje kosti, vlasy i nehty a pomáhá od stresu. Nakonec i pomáhá v prevenci proti civilizačním chorobám.

I mák se může pančovat. Náš modrý mák má makovou vůni, nasládlou chuť a modrou barvu. Levný technický mák se přimíchává do poctivého českého, znehodnocuje jeho typickou chuť a kvalitu. Je hořký, šedý až hnědý, bez vůně a valné chuti. Konzumace technického máku v neupraveném stavu může přinést navíc zdravotní rizika kvůli vysokému obsahu morfinových alkaloidů.