Prof. Michael Komárek z katedry geoenvironmentálních věd FŽP je vedoucím řešitelem projektu podpořeného v rámci první veřejné soutěže Kappa TAČR, který se zabývá remediací, tedy nápravou kontaminovaných půd pomocí různých nanomateriálů. Projekt si klade za cíl posoudit využití různých typů nejnověji komerčně dostupných nanomateriálů, jako jsou částice železa, oxidů železa a spojení nanoželeza s biouhlem (biocharem). Tyto materiály hodlají využít pro nápravu půd a podzemních vod kontaminovaných kovy např. v hutních oblastech. „Důležité je pro nás zjistit budoucí praktické využití technologie v reálných podmínkách i s přihlédnutím na potenciální toxicitu materiálů pro životní prostředí. Vše se tedy odehraje na škále od laboratorních experimentů po aplikaci přímo v praxi. Nanočástice železa se již úspěšně využívají pro dekontaminaci podzemních vod a je na nás posunout jejich využití i pro znečištěné půdy,” vysvětluje prof. Komárek. Projektu s rozpočtem přesahujícím 40 mil. Kč se účastní Norwegian University of Science and Technology, Norwegian Institute for Water Research, dále Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Dekonta, a.s.
Tým doc. Federica Morelliho z katedry prostorových věd FŽP se stal členem iniciativy Birds@Farmland, mezinárodního konsorcia tendru Evropské komise pod názvem Developing Tools to Support Farmland Bird Conservation in the EU. Tým bude mít na starosti, spolu s Českou společností ornitologickou, část projektu Ochrana vlajkových druhů. Odborníci budou identifikovat alespoň 15 ubývajících ptačích vlajkových druhů a zajišťovat sběr relevantních dat pro jejich ochranu. Iniciativa podporuje členské státy EU v ochraně avifauny žijící v zemědělské krajině. Ochrana těchto ptačích druhů je závazná pro úspěch Zelené dohody pro Evropu. „Nejdůležitější je propojení ochranářských důkazů a jejich co nejrychlejší zohlednění jak ve strategiích ochrany, tak především v reálném zemědělském a krajinotvorném provozu,” podotýká Morelli. Projekt koordinuje Rakouská agentura životního prostředí a účastní se ho instituce z deseti zemí.
Tomáš Jůnek
Podobné články
Kampus České zemědělské univerzity v Praze je obecně vnímán jako chlouba této univerzity a prostor, který rádi využívají k relaxaci studenti, zaměstnanci a pedagogové, ale i obyvatelé sousedních lokalit. Žádná z českých vysokých škol nic podobného nemá. I proto si
Chceme-li, aby výrazně větší přidaná hodnota z českých lesů vznikala v tuzemsku, je nezbytné zajistit pro rozvoj dřevařského sektoru stabilní surovinovou základnu a podpořit stavební sektor na bázi dřeva. Prioritou pro český dřevařský sektor je proto snížit export dříví a
