Nejen lesnictví, ale celý zemědělský sektor se potýká s nedostatkem pracovníků na všech pracovních pozicích. Tradičně nejhůře jsou na tom fyzicky náročné práce spojené s údržbou mladých výsadeb, jako je například vyžínání porostu v meziřadí výsadeb. Zatímco robotika postupně proniká do zemědělské polní rostlinné i živočišné produkce, trh s polními roboty roste téměř exponenciální rychlostí a web Future Farming eviduje na 250 společností, které se vývojem polních robotů zabývají, roboti do lesnictví jsou zmiňováni ojediněle. Je to dáno i složitostí lesního prostředí. Přesto se můžeme setkat s roboty určenými pro výsadbu, roboty pro vyžínání a ošetřování mladého porostu a roboty těžebními.
K posílení lesní robotiky se přihlásil tým ProLab Technické fakulty ČZU. Od roku 2021 vyvíjí a konstruuje s podporou Grantové agentury Lesů ČR robotickou platformu pro práci v lesním prostředí. Vývoj robotických platforem je, kromě zmíněných faktorů, také podpořen snahou o řešení rozvratů smrkových porostů způsobených kůrovcovou kalamitou a potřebou řešit opětovné zalesnění s nutností ošetřování těchto ploch. Platforma Foresthor je tedy vyvíjena s vidinou nasazení v mladých výsadbách a zajištění vyžínání ochrany mladých stromků.
Pro konstrukci demonstrátoru byly nejprve vyhotoveny modelové designové návrhy. Na základě poznatků z terénu a s ohledem na charakter práce byl zvolen pásový podvozek. Jedním z hlavních požadavků byla, kromě světlé výšky, i šířka stroje s ohledem na meziřádkovou vzdálenost. Tomu odpovídal požadavek na celkovou šířka 1200 mm. S ohledem na plánované nasazení platforma dostala jméno Foresthor.
Koncepce Foresthoru je jednoduchý pásový stroj řízený smykem. Pohon zajišťuje dvojice elektromotoru o výkonu 3 kW. Celý stroj je tedy koncipován jako elektrický. Pro univerzálnost použití je robot vybaven dvojicí tříbodových závěsů. Foresthor je možné řídit třemi způsoby. Jednak online pomocí radiového ovladače operátorem, dále pomocí VR brýlí prostřednictvím systému FPV a také za využití autonomního řízení pomocí předem navržené trasy. Na finální konstrukci se nadále pracuje.
Petr Hnízdil, Milan Kroulík a Jan Brož
Podobné články
Výjimečnou příležitost objevovat tajemství výroby potravin nabídl v pátek 22. listopadu 2024 všem vyznavačům kvalitní a zdravé stravy Potravinářský pavilon České zemědělské univerzity. Den otevřených dveří byl spojen s komentovanými prohlídkami a každý z návštěvníků mohl sledovat, jak se vyrábí
Až do 27. listopadu 2024 jsou v respiriu budovy MCEVII České zemědělské univerzity v Praze k vidění ukázky Územní studie metropolitní oblasti České Budějovice. Dlouhodobý plán rozvoje jihočeské metropole a jejího širšího okolí je výsledkem dvouleté spolupráce katedry zahradní a
