Planeta Země má svátek jednou v roce, její budoucnost je výzvou pro každý den

Den Země měl u nás premiéru v roce 1990 v podobě studentského happeningu s Matkou Země a Blanickými rytíři. Ti byli zváni, aby pomohli Zemi od odpadů, klimatických změn a přebujelého konzumerismu. Od té doby se slaví každý rok.

Také před půlstoletím to byli studenti, koho z obavy před zhoršujícím se životním prostředím oslovil zakladatel moderního ekologického hnutí, americký senátor Gaylord Nelson. Energii protiválečných protestů využil ve prospěch posílení povědomí veřejnosti o znečištění ovzduší a vody. Spojil síly s aktivistou Danielem Hayesem a výsledkem byla protestní akce tisíců vysokých škol a univerzit ze všech koutů USA, do níž se zapojilo více než 20 milionů Američanů. Tak se zrodil Den Země, svátek životního prostředí.

Pro Českou zemědělskou univerzitu je to vzhledem k jejímu zaměření jeden z nejvýznamnějších dnů v roce. Je symbolickým vrcholem snažení vědců, pedagogů a studentů, kteří hledají odpovědi na otázky udržitelnosti v jejím environmentálním, ekonomickém i sociálním kontextu. V popředí jejich zájmu jsou záležitosti bioekonomiky, biotechnologií a problematika zvládání klimatických změn, především otázky sucha a potravinové bezpečnosti. V tomto duchu také univerzita vychovává své studenty, vede je k respektu k životnímu prostředí a udržitelné budoucnosti. Přesně řečeno, všechny tyto zásady vštěpují mladým lidem jejich pedagogové a akademičtí pracovníci univerzity. Zajímalo nás, jak svátek planety Země vnímají právě oni. 

Pro děkana Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů prof. Josefa Soukupa je to připomenutí, že „kvalita lidského bytí a jeho udržitelnosti je závislá na přírodních zdrojích a ekosystémových službách planety Země, z nichž mnohé jsou vyčerpatelné, zranitelné a z tohoto pohledu by se k nim lidstvo mělo chovat.“ A co tento den znamená pro něj osobně? „Každoroční setkání na Fakultě životního prostředí s přáteli z celé univerzity, kterým je problematika životního prostředí, ekologie a funkční krajiny zálibou i zaměstnáním.“          

Doc. Hynek Roubík z katedry udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství vnímá Den Země jako každoroční připomínku, jak důležitá je péče o naši planetu a jaké jsou následky, pokud s ní nezacházíme udržitelným způsobem. „V současné době se naše planeta potýká s mnoha výzvami, jako jsou klimatické změny, ztráta biodiverzity, degradace půdy a znečištění ovzduší a vody, klíčová je i problematika nakládání s odpady. Tyto problémy mají vážné důsledky pro životní prostředí, ekonomiku a společnost jako celek. A jako někdo, kdo se věnuje výzkumu v tropických oblastech, vidím již mnohem větší dopady – stoupající hladiny moří a eroze pobřeží, extrémní povětrnostní jevy a srážky, intenzivnější teplotní vlny a období extrémního sucha, to vše často vedoucí k problémům s potravinovou bezpečností.“ Den Země nám podle docenta Roubíka poskytuje příležitost zamyslet se nad tím, co můžeme udělat pro to, aby naše planeta byla udržitelnější a aby byla zachována pro budoucí generace. „Může nám také pomoci připomenout si, že i malé kroky mohou mít velký dopad. Významné je, že se stále více lidí a organizací angažuje v otázkách ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Je dobrým příkladem toho, jak taková angažovanost může přispět k většímu povědomí o těchto problémech a k získání podpory pro jejich řešení. Ale to nejdůležitější vždy je přejít od myšlenek k činům. Jakožto nejudržitelnější univerzita v ČR máme velkou odpovědnost, abychom veřejnosti důležitost těchto témat neustále připomínali.“  

Osobně pro Hynka Roubíka Den Země znamená dvě věci. „Zaprvé připomenutí, jak je důležité, co všechno pro udržitelnost děláme a co vše je ještě třeba udělat a že vždy v tom hraje klíčovou roli vzdělávání a výzkum. A zadruhé, jak blízko je Den země dalšímu klíčovému milníku, kterým je ´Earth Overshoot Day´(Den přečerpání zdrojů Země). To je totiž další významný den související s udržitelností naší planety. Je to den, kdy jsme jako lidstvo vyčerpali veškeré zdroje, které by nám měly stačit na celý rok, a začínáme spotřebovávat zdroje budoucích let (v letošním roce to bude koncem července). A protože ´Earth Overshoot Day´ se každý rok posouvá o něco blíž k začátku roku (s malým výkyvem během covidové éry), znamená to, že spotřebováváme stále více a více zdrojů, než máme k dispozici. Tento den nám připomíná, že musíme naléhavě změnit způsob, jakým hospodaříme se zdroji naší planety, abychom byli schopni udržet udržitelnou úroveň rozvoje. Den Země a Earth Overshoot Day jsou tedy spolu úzce propojené. Oba upozorňují na to, že naše planeta čelí závažným výzvám v oblasti životního prostředí a že musíme naléhavě jednat, abychom je řešili,“ uzavírá docent Hynek Roubík z Fakulty tropického zemědělství.

Prof. Petr Valášek z Technické fakulty, prorektor pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti považuje svátek planety za den, který je z pohledu zaměření většiny součástí České zemědělské univerzity v Praze významný. „Na ČZU je s tímto datem již tradičně spojována řada různých akcí, které studentům i zaměstnancům připomínají, že společenská odpovědnost, zejména s přesahem k ochraně životního prostředí, by měla být a je nedílnou součástí aktivit vzdělávací a tvůrčí činnosti na ČZU. Z mého pohledu je to možná drobný, ale důležitý přesah, který nám umožňuje si uvědomit, že jsme spoluodpovědní za uchování životního prostředí a biodiverzity dalším generacím. I můj profesní život je s tématem ochrany životního prostředí úzce spojen, na Technické fakultě se dlouhodobě věnuji ´zeleným´ materiálům, kterými je možné nahradit konvenčně využívané, např. syntetické materiály. Já se na tento ten vždy těším, jelikož na akcích, které ČZU každoročně pořádá, potkávám významné odborníky a kolegy, jejichž názory a odvedená práce jsou pro mě v řadě ohledů velmi inspirativní,“ podotýká profesor Valášek.

 „Den Země má připomínat naši plnou odpovědnost za planetu, na které žijeme a která nám dává život. Mysleme na to, že nezbytnou součástí naší modré planety jsou lesní ekosystémy,“ připomíná Ing. Jan Kašpar, Ph.D., proděkan pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti Fakulty lesnické a dřevařské a dodává: „Starejme se o to, aby neubývaly, byly pestré, stabilní a zdravé. Les je zdrojem kyslíku, útočištěm pro mnoho druhů rostlin a zvířat, má obrovský vliv na kvalitu ovzduší, půdy, vody a poskytuje nám jedinečný obnovitelný přírodní materiál – dřevo. Je však také místem klidu, relaxace a přispívá k duševnímu i fyzickému zdraví společnosti. Lesní ekosystémy v současné době čelí s ohledem na měnící se klimatické podmínky mnoha výzvám a my na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze se snažíme usilovně pracovat na tom, abychom využili současné poznatky lesnické vědy k zajištění zdravých a odolných lesů pro další generace,“ zdůrazňuje dr. Kašpar.

Jednou z velkých akcí, jimiž Česká zemědělská univerzita přispívá k oslavám Dne Země, je CSR Konference 2023 s podtitulem Společně k udržitelné budoucnosti nejen vysokých škol. „Chceme účastníky konference inspirovat ke změnám. I malé kroky jednotlivců mohou být společně velkým krokem pro společnost a prostředí, ve kterém žijeme,“ říká prorektorka ČZU pro rozvoj a udržitelnost profesorka Eva Vlková. Mezioborovou konferenci o komplexním přístupu k udržitelnosti pořádá Česká zemědělská univerzita ve dnech 20.–21. dubna 2023. „Jejím posláním a cílem má být inspirace, sdílení zkušeností a dobré praxe a šíření informací směřujících k tomu, aby se nám společně dařilo plnit Cíle udržitelného rozvoje OSN. To znamená snižovat dopady našeho konání, které velmi často – a z krátkodobého hlediska délky našeho života nevratně – poškozují naše životní prostředí a mají negativní vliv na náš život. Snažili jsme se, aby si na přednáškách našel své laik i odborník, aby témata oslovila jednotlivce i organizace a motivovala k změně přístupu,“ zdůrazňuje prof. Eva Vlková.

 Lenka Prokopová