Svátek má

Aneta
17°C
Light Rain
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
17°C
Light Rain
Úterý
73.5634%
03:13
Min: 10°C
992
18:45
Max: 27°C
WSW 1 m/s

Zvířata v ohrožení koronavirem: Kdo je na tom nejhůř a čemu je třeba zabránit

Centrum infekčních nemocí zvířat, které na ČZU vzniklo v létě 2020, se zabývá celou škálou chorob přenositelných ze zvířat na člověka. Jeho vznik se časově shoduje s první vlnou koronavirové pandemie, a tak není divu, že v popředí zájmu vědců je virus SARS-CoV-2. Zakladatele centra virologa Jiřího Černého jsme se zeptali, jak dramaticky to nyní se zvířaty v souvislosti s koronavirem vypadá.

V současné době možná dramatičtěji, než to vypadalo před krátkou dobou. Ukázalo se, že je tu velký potenciál pro vznik zvířecích rezervoárů viru SARS-CoV-2. Vyšlo několik článků, které ukazují, že nejrůznější druhy zvířat mohou sloužit buď jako rezervoár, nebo naopak v případě, že se nakazí od člověka, mohou vyvinout těžké patologie. Ať už jsou to velmi vzácná zvířata jako třeba lidoopi včetně goril, nebo velké kočky jako tygr, sněžný levhart apod. Ti mohou touto nemocí trpět s poměrně výraznou patologií. Nedávno např. ve Spojených státech uhynula skupina levhartů sněžných, což jsou skutečně ohrožená zvířata, právě na infekci SARS-CoV-2. Kdyby se tedy virus rozšířil v místech, kde tato ohrožená zvířata žijí, a byl schopen jejich populaci zredukovat ještě víc, než je nyní, mohli bychom o ně úplně přijít.

Jaká další rizika je třeba mít na paměti?

V poslední době se ukázalo, že mnoho druhů volně žijících zvířat může sloužit jako poměrně dobrý rezervoár tohoto viru. I kdyby se nám ho tedy nakrásně podařilo vymýtit v lidské populaci, stejně se ho nezbavíme, protože je v těchto zvířatech. Kromě norků a lasicovitých šelem, o kterých se to ví už delší dobu, se nyní ukazuje, že dalším slibným rezervoárem jsou jelenovitá zvířata. Jelenec běloocasý, který žije ve Spojených státech, byl potvrzen jako velmi výrazný rezervoár viru. Může se nakazit a šířit nemoc dál mezi populaci jelenů. A nemá, to je důležité, žádnou patologii. To znamená, že šíří virus, a vůbec o tom neví a ani to nejde zjistit. Tohle bude čím dál důležitější, jak bude pandemie dál postupovat a potom, dá-li Pánbůh, i slábnout. Budou tady rezervoáry, které nám do budoucna mohou dělat problémy.

A další důležitá věc… Nedávno byl v reprintu časopisu Nature publikován článek, který ukazuje, že viry vysoce příbuzné SARS-CoV-2 běžně cirkulují v Jihovýchodní Asii, v Laosu, mezi tamními vrápenci (netopýři). Takže riziko, že se virus vrátí nebo že přijde nějaký SARS-CoV-3, je velmi vysoké a velmi reálné. Do budoucna se musíme zamýšlet nad tím, jak k těmto zvířatům přistupovat. Ať už k potenciálním hostitelům nebo k novým rezervoárům. Pokud se virus rozšíří ze svých původních ohnisek i k ohroženým zvířatům, mohou zcela vyhynout. Tomu musíme zamezit. Ohrožena může být i další důležitá skupina zvířat, a sice ta, která v zemědělství využíváme jako zdroj bílkovin, potravy a živočišných produktů. Kdyby se ukázalo, že je virus schopný v masivní míře infikovat třeba drůbež nebo hovězí dobytek, byl by to pro nás obrovský problém. Nejen z ekonomického hlediska, ale zejména z hlediska potravinové soběstačnosti.

Kromě základního výzkumu CINeZ nabídl služby chovatelům v podobě testování domácích mazlíčků. Jaký byl o to zájem?

Moc velký ne, vysvětluji si to špatnou kampaní. Zájem byl ze strany zaměstnanců univerzity, kteří o tom věděli. A děkuji kolegům, kteří nám dali vzorky svých kočiček, pejsků nebo králíčků. V současné době připravujeme rozsáhlejší kampaň, zaměřenou na chovatele fretek, ty totiž paří mezi zvířata, která se mohou velmi dobře nakazit a šířit virus. A patologie je u nich opět minimální. Rádi bychom se tedy zaměřili na tyto skupiny ve spolupráci s kluby chovatelů nebo i prostřednictvím cílené kampaně na Facebooku.

Jak je to se psy, kteří patří mezi nejrozšířenější domácí mazlíčky?

Psi koronavirem příliš netrpí, mají jen lehké příznaky infekce, jako má člověk při lehčím průběhu covidu. Zatím ale není známo, jak to na ně působí z hlediska čichových schopností. To ještě čeká na svůj výzkum, a je to velmi těžké. Když máte výkonného psa, dobrého stopaře, rozhodně ho nebudete chtít nakazit, jenom abyste si vyzkoušeli, jestli o čich přijde, nebo ne. Takže tady je výzkum velmi problematický.

Připravila: Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze

Kamýcká 129

165 00 Praha – Suchdol

IČO: 60460709

DIČ: CZ60460709

ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb

Tel. ústředna: +420 224 381 111

Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU. Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2021 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena

Skip to content