Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Poukázali na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v článku publikovaném v časopise Nature Reviews Microbiology.
Sucho, vysoké teploty a jejich důsledky, ke kterým patří například přemnožení škůdců nebo požáry, neovlivňují podle vědců pouze lesní stromy, ale i mikroorganismy v lesních půdách. Nejohroženější skupinou jsou pravděpodobně symbiotické houby, které pomáhají lesním stromům získávat živiny a zároveň jsou důležité pro ukládání uhlíku v půdě. Na houby působí negativně rostoucí teplota, kterou špatně snášejí, i sucho, které oslabuje jejich hostitelské stromy.
K omezení negativních vlivů klimatické změny je podle vědců potřeba nalézt strategie takzvaného chytrého lesnictví. Jedním z opatření, která navrhují, je přechod od sklízení celých porostů holosečí k postupné těžbě. Ta vyhovuje lépe půdním mikroorganismům.
Pro zachování diverzity má velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese. Lesní hospodaření, které lépe zachovává funkci ekosystémů, je nákladnější a vhodný způsob hospodaření je nutné volit s přihlédnutím k místním podmínkám. Novými strategiemi se proto dosud zabývá výzkum.
„To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují. Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, například horka, sucha nebo přemnožení škůdců,“ říká Petr Baldrian.
Lesní ekosystémy pokrývají přibližně 30 procent zemského povrchu (asi 42 milionů kilometrů čtverečních) a ukládají 45 procent uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech. Působí také jako významný zásobník uhlíku, který zachytí 7,6 gigatuny (7,6 miliardy tun) oxidu uhličitého ročně.
Skupina Petra Baldriana spolupracuje na Evropském projektu HoliSoils, který se zabývá výzkumem přístupů tzv. chytrého hospodaření v lesích a důsledky poškození lesních porostů. V tomto projektu se zaměřuje na fungování společenstev mikroorganismů v lesních půdách a ochranu jejich biodiverzity.
Zdroj: ekolist.cz
Podobné články
„Adaptace na změnu klimatu nesmí skončit realizací opatření. Musí fungovat i za pět, deset nebo dvacet let“, tvrdí specialistka na modro-zelenou infrastrukturu Tereza Hnátková, řešitelka projektu a organizátorka akce v Kampusu Hybernská.
S nástupem podzimu se rozjíždí i zahradnické práce typické pro toto roční období. Platí to i pro střešní zeleň, která vyžaduje minimálně stejnou péči jako naše zahrádky. Právě teď probíhá první fáze osazování střešní terasy Fakulty tropického zemědělství novou zelení.
