Svátek má

Květoslava
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Země živitelka 2022: Ve světě zemědělců, farmářů a potravinářů má Česká zemědělská univerzita v Praze nezastupitelné místo

Moderní technologie, sofistikovaný strojový park, nebývalá rozmanitost exponátů, výrobci s regionální značkou vysoké kvality produktů a výpěstků, a také směřování k udržitelnému hospodaření ve prospěch přírody a člověka. To je dnešní tvář Země živitelky, výstavy s téměř půlstoletou tradicí. Do takového kontextu skvěle zapadá Česká zemědělská univerzita v Praze, která už více než sto let vychovává odborníky pro zemědělský sektor a dnes je nositelkou trendů udržitelné budoucnosti. Projevilo se to i v programu, který univerzita pro letošní ročník pořádaný na českobudějovickém výstavišti ve dnech 25.–30. srpna 2022 připravila.

Jak prezentovat vědecké poznatky populární formou a zaujmout návštěvníky mezinárodního agrosalonu, na kterém se to jenom hemží vystavovateli všeho druhu? Jak se ukázalo, je to možné především díky osobnímu nasazení všech, kteří chtějí „prodat“ to nejlepší, co Česká zemědělská univerzita v Praze nabízí a v čem vychovává nové generace vědců a zemědělských expertů.

„Naším cílem je vštípit studentům zásady, které budou ctít ve svém výzkumu i v praxi. Je to zejména důraz na udržitelnou budoucnost, což v zásadě znamená omezit nebo zmírnit dopady lidské činnosti na život příštích generací. Reagujeme na současné výzvy a v rámci pestrého portfolia vědních oborů se snažíme eliminovat rizika spojená s klimatickou změnou, energetickou nebo potravinovou krizí apod. V tomto duchu jsme také připravili program naší univerzity na Zemi živitelce,“ říká rektor ČZU Petr Sklenička.

Prezentace České zemědělské univerzity tak po celých šest dní zájemcům poskytovala vhled do témat jako precisní zemědělství, alternativní potrava budoucnosti, potravinová bezpečnost, klimatická změna apod. Celodřevěnou konstrukci stánku již dříve pro Zemi živitelku navrhli a vyrobili studenti Fakulty lesnické a dřevařské. A protože otazníků kolem lesa je víc než dost, odborníci z této fakulty měli plné ruce práce s vysvětlováním, zda a jak pokračuje kůrovcová kalamita a co s ní v budoucnu můžeme dělat, jak by měly vypadat lesy, které budou odolávat změnám klimatu a škůdcům, nebo jak nám v boji se suchem pomáhá hydrogel.

„Bylo to moc fajn, zájem ze strany veřejnosti byl opravdu velký. Nejvíc se lidé zajímali o problematiku lýkožrouta, kterého jsme tady měli pod mikroskopem, a každý měl hádat, co je to za brouka. Kůrovce poznalo dost lidí, je už bohužel nechvalně proslulý. Ale měli jsme tu i jeho přirozeného predátora, pestrokrovečníka mravenčího, a toho za celou výstavu poznali jen čtyři lidé,“ líčí své dojmy Monika Faltusová, která u stánku Fakulty lesnické a dřevařské strávila spolu s kolegy celých šest dní. I tady byly nejvděčnějšími návštěvníky děti, a pro ty tu měli poznávací hry s lesní tematikou a také mufloní a jelení paroží. Smutnou pravdou je, že ne každé dítě vědělo, komu ty parohy vlastně patří.

Do lesů a polí se stále častěji vydávají drony, ať už kvůli monitorování terénu, nebo jako pomocníci zemědělců a lesníků v rámci precizního zemědělství. Česká zemědělská univerzita má patent na aplikační drony, které vyvinuli a vyrábějí vědci na Technické fakultě. Na Zemi živitelce nemohly chybět. A jak zdůraznil Petr Hnízdil z týmu odborníků této fakulty, jejich drony představují cestu, jak ušetřit přírodu zbytečných zásahů za využití moderních technologií. „Mají pramálo společného s využitím bezpilotních prostředků pro hobby účely. Jsou to aplikační drony, schopné monitorovat terén a šetrně distribuovat chemické prostředky na rostliny v rámci precizního zemědělství. A jsou to naprosto unikátní stroje, které byly od první skici nakresleny a vyprojektovány na Technické fakultě a zde svépomocí vyrobeny. Koncepce precizního zemědělství také pochází z ČZU, takže je to artikl, na který má naše univerzita copyright.“ Už nyní se testuje úplná novinka, lesní dron jménem Foresthor, který má pomáhat při výsadbě nových stromků. Veřejnosti bude představen na podzim.

Plýtvání potravinami se snaží svými vynálezy zamezit Matěj Božik a jeho tým z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Na Zemi živitelku přijeli se svým největším hitem, třívrstvým pytlem na dlouhodobé skladování brambor jménem Zembag. Představili zde i jiné zajímavosti. „Velkému zájmu se těšila naše poznávačka silic a koření. Největším překvapením byla silice konopí, kterým se u nás na katedře také zabýváme. U Zembagu naopak překvapilo, že ho stále vyrábíme v chráněné dílně v České republice, a tím, kromě plýtvání, zvyšujeme společenskou odpovědnost,“ říká Matěj Božik. Připomeňme, že Zembag vyvinul Terpenix, tedy spin-off společnost České zemědělské univerzity v Praze. „Děkujeme ČZU za podporu a za to, že nás pozvala na svůj stánek na agrosalonu Země živitelka. Díky univerzitě se dostáváme blíž k zákazníkům, kteří preferují osobní setkání před nákupem na internetu. Ti, kteří raději nakupují off-line, mohou pro pytle přijít také do ČZU shopu v budově menzy v suchdolském kampusu. Díky účasti na veletrhu se nám podařilo navázat řadu kontaktů mezi farmáři a pěstiteli brambor, kteří projevili zájem nabízet kromě svých brambor také náš Zembag,“ hodnotí Matěj Božik.

Lýkožrouta jako brouka škodiče představila Fakulta lesnická a dřevařská, jsou ale i brouci, na které se v budoucnu budeme rádi spoléhat. Alespoň ti z nás, kteří pražený či jinak upravený hmyz akceptují jako alternativní potravinu budoucnosti. Na Zemi živitelce se představili všichni tři oficiálně uznávaní „jedlí brouci“ – cvrček domácí (Acheta domesticus), potemník moučný, (Tenebrio molitor) a saranče stěhovavá, (Locusta migratoria). Na pánvi je pro zájemce restovala Petra Brožová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. A proč se podle ní hmyz jeví jako vhodná potrava budoucnosti? „Hmyz má nízké nároky na zemědělskou půdu, oproti skotu zhruba desetinásobně menší. Má malou spotřebu vody, nízké emise skleníkových plynů, můžeme ho odchovávat na vedlejších produktech výroby potravin, to znamená, že můžeme využít produkty, které bychom v potravinovém řetězci už nijak nespotřebovali. Pak má ještě výbornou konverzi krmiva – ta se měří tím, kolik musí brouk sníst, aby přibral jeden kilogram. Hmyz je chladnokrevný, nepotřebuje energii na vytopení vlastního těla, takže konverze je u něj výborná. Dle vědeckých studií lze dosáhnout až 1,5 kg na jeden kilogram hmotnosti. Aby tedy mohl přibrat jedno kilo, stačí mu sníst kilo a půl. Jeho další výhodou je nízká náročnost chovů,“ líčí výhody hmyzí potravy Petra Škvorová.

Expozice ČZU se nikdy neobejde bez hlavního zdroje života, a tím je voda. Letošní model Fakulty životního prostředí znázorňoval dvě varianty vodních toků, s nimiž se v české krajině můžeme potkat. Jedno říční koryto  je napřímené, takže neschopné zadržet protékající vodu nebo snížit rychlost průtoku, druhé meandrované, poskytující prostor pro zadržení vody v tůních a meandrech. Jaké byste si vybrali? Na Zemi živitelce to poznalo každé dítě.

A protože Česká zemědělská univerzita má své školní podniky, které jí dělají jenom radost a čest, na Živitelku zavítal i mistr sklepmistr z univerzitní vinice v Chloumku u Mělníka, Štěpán Weitosch. Připravil ochutnávku svých nejlepších produktů, a bylo mezi nimi i Rulandské bílé ročník 2019, které je nyní v Salonu vín mezi stovkou nejlepších z republiky. Podle čeho pan sklepmistr vína na ochutnávku vybíral? „Podle sebe,“ říká se úsměvem.

Lenka Prokopová


Země živitelka 2022 v číslech: více než 600 vystavovatelů • přes 21 000 m2výstavních ploch • téměř 116 000 návštěvníků


 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content