Závěr roku na České zemědělské univerzitě se nesl ve znamení udržitelných aktivit

Od 13. do 16. listopadu pak probíhaly Dny zdraví ČZU. Součástí programu byla přednáška a interaktivní workshopy k prevenci onkologických onemocnění vedené Státním zdravotním ústavem, přednáška společnosti Nexteom o významu a smyslu preventivních prohlídek a akce Zdravá Menza.

V rámci interaktivních workshopů se účastníci seznámili s riziky a faktory, které ovlivňují vznik rakoviny: „Dozvěděli jsme se, jak například strava nebo toxicita některých přípravků přispívá k vyvolání buněčného bujení. Dále zde byly připraveny stánky, kde si účastníci mohli pohmatem vyzkoušet, jak správně provádět a co vlastně hledat při samovyšetření prsou nebo varlat,“ říká Simona Dvořáková z Oddělení rozvoje a udržitelnosti ČZU.

Jaké ukazatele sledovat a které parametry jsou důležité v rámci preventivních prohlídek? Jaký mají význam komerční laboratorní testy v předcházení onemocnění? Na to odpověděla přednáška společnosti Nexteom. Na posluchače čekal i kvíz a tři nejlepší soutěžící vyhráli dárek v podobě screeningu civilizačních chorob.

Akce Zdravá Menza připravila strávníkům Menzy ČZU během celého týdne Dnů zdraví vedle běžných jídel i jejich zdravější varianty – a vždy jednu bezmasou a jednu s masem. „Na tuto akci jsme také napojili anketu spokojenosti s Menzou a s celou akcí Zdravá Menza. Rádi bychom totiž znali preference strávníků. Například o jaké jídlo je zájem, zda je aktuální nabídka dostačující a jak velký je zájem o vegetariánská jídla.“

Anketa se v současné době vyhodnocuje. Již však víme, že během Dnů zdraví se každý den vydalo přibližně 2500 jídel a na anketu odpovědělo zhruba 450 respondentů. „Nejdříve jsme byli tímto číslem zklamáni, ale jak uvádí IPSOS, což je světový lídr v oblasti výzkumu trhu, běžná návratnost v dotazníkovém průzkumu je čtyři až sedm procent. My jsme dosáhli téměř dvacetiprocentní návratnosti, což považuji za úspěch,“ pokračuje Simona Dvořáková.

Během adventu v období od 4. do 7. prosince se na základě iniciativy studentek z Asociace studentů ČZU pořádaly také první Udržitelné vánoční dílny ČZU. Oddělení udržitelného rozvoje tuto událost moc uvítalo: „Byli jsme rádi, že nás studentky oslovily. Společně jsme následně vymýšleli, jak a z čeho vyrábět s ohledem na udržitelnost. Zaměřili jsme se na recyklaci věcí, které už máme doma a které by běžně skončily v odpadkovém koši.“ Vyrábělo se tak například ze skleniček od jogurtů nebo marmelád nebo z papírových nákupních tašek či papírových proužků ze skartovačky.

A povedlo se! Dle Simony Dvořákové byl zájem opravdu velký. „U stánku, kde jsem byla já, se jeden den vyráběly pomády na rty, další den zase svíčky. Každý z těch dnů měl okolo 80 až 90 účastníků, kteří si odnesli drobný vánoční dárek pro sebe nebo pro někoho blízkého.”

Pod hlavičkou Centralizovaného rozvojového programu UNILEAD II se v minulém roce konal pouze Evropský týden udržitelného rozvoje, ostatní aktivity probíhaly nezávazně na tomto programu.

Závěrem roku 2023 CRP UNILEAD II skončil. Na místě je proto krátké shrnutí. ČZU byla součástí již CRP UNILEAD I, a to v roce 2022.  Nejprve společně s dalšími 24 veřejnými vysokými školami definovala oblasti, ve kterých by VŠ mohly pracovat na zlepšení 17 SDG’s (Sustainable Development Goals) stanovených OSN. „Původně jsme určili tyto definované příležitosti pro změnu: biodiverzita, energetický management, hospodaření s vodou, dešťová voda a šedá voda, odpady, prevence jejich vzniku a recyklace, odpovědné nakupování – veřejné zakázky, strategie, strategická partnerství a struktura pro udržitelnost, stravování, udržitelná IT infrastruktura, udržitelná mobilita, zelená výstavba,“ říká Simona Dvořáková.

V roce 2022 vysokoškolské týmy v každém tématu stanovovaly možnosti, jak dosáhnout v dané oblasti zlepšení a jaká opatření zavádět. V roce 2023 VŠ navázaly programem CRP UNILEAD II, přičemž některá témata se sloučila. Například ČZU byla koordinátorem pro téma Hospodaření s vodou, dešťová a šedá voda, které bylo pro rok 2023 sloučeno s tématem Biodiverzita, protože tyto oblasti se významně překrývají a doplňují. „Naopak se oddělila horizontální témata, která procházela všemi oblastmi – strategie, komunikace a odpovědné nakupování.“

Vysoké školy se tak zaměřily na zpracování dílčích generických strategií ke každému tématu. Na základě těchto strategií a doporučení by každá vysoká škola měla být schopna vypracovat svůj vlastní strategický záměr s ohledem na možnosti, které má.

„Například u hospodaření s vodou nebo u zelené výstavby jsme se setkali s velkými rozdíly mezi vysokými školami. Některé z nich, jako ČZU, mají ucelený kampus, jiné, jako například Univerzita Karlova, mají své budovy různě rozmístěné v centru města. Většinou se jedná o historické budovy, nebo o budovy, které má daná škola v pronájmu, takže nevlastní vedlejší ulice a zakládání zeleně je obtížné,” vysvětluje Simona Dvořáková.

Letos ČZU pravděpodobně naváže na UNILEAD zapojením do Národního programu obnovy. V rámci tohoto programu by se už měly řešit konkrétní strategie na každé z vysokých škol. „Co opravdu vidíme jako velkou přidanou hodnotu obou CRP – UNILEAD I a UNILDEAD II – je navázání spolupráce mezi vysokými školami. Do té doby bylo mezi nimi cítit soutěživé napětí. Za dva roky spolupráce na UNILEAD I a II však vzniklo hezké komunikativní prostředí, kdy si navzájem předáváme zkušenosti a spolupracujeme,” uzavírá optimistickým komentářem Simona Dvořáková.

 Věra Klimšová

Foto: Petr Zmek / Petr Zátka