Ačkoli se může zdát, že jde o problém pro nás vzdálený a nepředstavitelný, opak je pravdou. V podobné situaci byl před lety i jiný velký dravec – orlosup bradatý (Gypaetus barbatus), který byl v Alpách prakticky vyhuben a donedávna byl klasifikován jako kriticky ohrožený. Díky úspěšnému projektu rozmnožování a reintrodukce do volné přírody se tento dravec vrací na původní místa výskytu a jeho populace je zde stabilní. Máme proto k této problematice velmi blízko i zde v Evropě.
Orel opičí je teritoriální dravec a k úspěšnému hnízdění potřebuje původní lesy o rozloze 4–11 tisíc hektarů. Samice v přírodě snáší pouze jedno vejce za jeden až dva roky, což vytváří zoufalý nedostatek mláďat při stále klesajících počtech dospělých jedinců. Právě asistovaná reprodukce představuje nástroj ke zvýšení počtů v zajetí odchovaných mláďat. Chov orla opičího intra-situ probíhá již více než 30 let v záchranné a chovné stanici Philippine Eagle Foundation (PEF) na ostrově Mindanao, kde bude také probíhat hlavní část začínajícího výzkumného projektu. Dosavadní výsledky stabilizace populace orla opičího v zajetí nejsou uspokojivé, a tak je potřeba do odchovu zapojit vědu.
Cílem práce je ve stanici zkvalitnit odběr semene a inseminaci samic, zavést základní analýzy spermatu pro snazší selekci chovných samců a dále zavést metody uchování spermatu, ať už pro krátkodobé nebo dlouhodobé skladování (kryoprezervace). V plánu je také získávat a zpracovávat materiál od jednorázově odchycených volně žijících dravců za účelem udržení a posílení genetické variability. Mláďata vyprodukovaná asistovanou reprodukcí budou následně odchována dospělými orly ve stanici tak, aby mohla být vypuštěna do přírody a byla schopna se o sebe postarat.
Na projektu se podílejí Zoo Liberec a Philippine Eagle Foundation. Projekt podporují MZV ČR, University of Mindanao a University of Giessen.
Tereza Zahálková / Foto: Klaus Nigge
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
