Svátek má

Rostislav
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Z evropských mokřadů snad konečně zmizí olověné broky ohrožující ptačí populaci

Od poloviny února letošního roku platí nařízení Evropské unie, dle kterého už v mokřadních biotopech nelze k lovu používat olověné broky. Ty mají v Evropě každý rok na svědomí až milion ptáků.

„Problém spočívá v tom, že většina broků vystřelených při lovu nenajde svůj cíl a zapadne někam do mokřadu. Odhaduje se, že téměř 50 tisíc tun olova ročně se takto dostane do mokřadů na území EU. Mokřady jsou zvláště ohrožené, protože se v zde přirozeně vyskytuje velké množství ptáků, kteří se loví, především kachny. Ptáci pak často pozřou broky buď omylem nebo úmyslně, když si je spletou s malými kameny, které ´používají´ jako pomoc při trávení potravy,“ vysvětluje prorektor České zemědělské univerzity v Praze pro vědu a výzkum a specialista na mokřady profesor Jan Vymazal.

Podle České společnosti ornitologické se podařilo zdokumentovat otravu olovem jako příčinu smrti u čtyřiceti druhů vodních ptáků a čtyřiadvaceti suchozemských ptačích druhů. Ročně uhyne v Evropě na otravu olovem zhruba milion vodních ptáků, tj. sedm procent všech zimujících, dalším třem milionům způsobuje chronická otrava olovem problémy.

Profesor Michael Komárek, proděkan Fakulty životního prostředí ČZU pro vědu a výzkum vysvětluje, proč kontaminace mokřadů olovem v důsledku využívání olověných broků pro lov představuje významný environmentální a toxikologický problém. „Olovo z broků se ve vodním prostředí v závislosti na pH rozpouští a postupně ukládá v dalších složkách životního prostředí, např. v sedimentech apod. Po nechtěném požití olověných broků ptactvem dochází k jeho rozpouštění v kyselém prostředí žaludku a následnému ukládání v orgánech,“ upozorňuje profesor Komárek s tím, že ptáci a jiní živočichové včetně člověka nejsou schopni olovo aktivně vylučovat a dochází tak k jeho akumulaci v organismu, kde může při vyšších koncentracích působit toxicky až smrtelně. „Olovo poškozuje játra, ledviny, cévy, svalstvo a centrální nervový systém. Intoxikovaný pták se může snadno stát kořistí predátorů a kontaminace olovem se potom dále šíří v rámci potravního řetězce, tzv. biomagnifikace.  Podle různých odhadů se při lovu ptactva v Evropě využívá až 1000–2000 tun střeliva/rok a v USA 2000–4000 tun/rok. Výzkumy ukazují, že v důsledku intoxikace olovem dochází k úhynu až jednotek procent vodního ptactva za rok,“ uzavírá bilanci škod napáchaných olověnými broky profesor Michael Komárek.

Zákaz olověných střel v mokřadech je velkým milníkem v ochraně ptactva. Evropská unie k němu přistoupila poté, co regulace na úrovni jednotlivých států nebyly dostatečné nebo narazily na usilovný odpor mysliveckých organizací. Nejinak tomu bylo v Česku. Nové nařízení Evropské unie se od českého zákona o myslivosti liší ve třech zásadních aspektech: „Za prvé jsou v něm mokřady řádně definovány a omezení platí ve všech vodních a mokřadních biotopech, tedy na rybnících, přehradách, u řek a podobně. Za druhé platí i ve stometrovém ochranném pásmu. A za třetí je zakázáno nejen olověné broky používat, ale také je v mokřadech a v okolním ochranném pásmu mít při sobě. A to už umožňuje dodržování nařízení kontrolovat,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek a dodává: „Zákazem olova v mokřadech zároveň dojde ke snížení sekundárních otrav dravců a mrchožravců. Pro orly mořské, luňáky, motáky, krkavcovité, ale třeba i pro některé sovy jsou postřelená nebo otravou oslabená zvířata ideální kořistí. Výsledky rentgenování živých husí odchycených v rámci kroužkování v Česku ukázaly, že celá třetina z nich měla v těle deformované, s největší pravděpodobností olověné broky.“

O bezolovnatém střelivu se diskutuje již desítky let a v některých evropských zemích, např. v Nizozemsku od roku 1993 a v Dánsku od roku 1996, se olověné broky nepoužívají vůbec.

 Lenka Prokopová / ekolist.cz

Foto: Kachny divoké a lysky černé na Novomlýnské nádrži / Petr Musil

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content