Unikátní výstava Plužiny představuje historické polní systémy České republiky v jejich vývoji a poukazuje na jejich roli v současném světě. V atriu Fakulty životního prostředí bude k vidění až do konce září. Expozice je výsledkem pětileté spolupráce ČZU a Jihočeské univerzity na projektu Identifikace a ochrana dochovaných pozůstatků historických plužin, financovaném v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury. Jeho odpovědným řešitelem byl rektor ČZU prof. Petr Sklenička, který nechyběl na vernisáži pořádané na oslavu Dne Země. Nechyběli tu ani děkan Fakulty životního prostředí ČZU prof. Vladimír Bejček, jeho kolegyně z Jihočeské univerzity prof. Hana Čantrůčková a další vzácní hosté.
Koncept výstavy a smysl projektu přiblížila doc. Kristina Janečková z ČZU: „Naším hlavním cílem bylo zmapování postupu plužin, jejich zhodnocení a vytvoření výstupů pro krajinné plánovače, aby nedocházelo k ničení těch nejcennějších systémů. Zkoumali jsme jejich funkce v krajině a zjišťovali, k čemu mohou být dnes dobré – kromě toho, že mají svoji historickou hodnotu. V neposlední řadě probíhal archeologický průzkum.“
Tento průzkum vedl doc. Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro potřeby projektu bylo vybráno pět lokalit plužinových polních systémů na různých místech České republiky: Valštejn, Rokštejn, Oblík, Malonín a Debrné. Na nich pak probíhaly terénní sondáže a koncentrovaný archeologický výzkum. Doc. Beneš vysvětluje, k čemu mj. dospěli: „Plužiny byly sofistikovaným stavebním systémem, byl to jeden z největších zásahů, který vůbec v české historii existuje. V každém z těch pěti případů byla vybudována jakási drenážní stavba, která oddělovala podloží od půdního typu, na to pak byly navršeny půdní prvky. Šlo tedy o ohromné přesuny materiálu, které zcela změnily tvářnost krajiny,“ zdůrazňuje doc. Beneš.
Archeologický průzkum také řešil datování, takže jednotlivé lokality jsou na výstavě seřazeny chronologicky.
A protože je zvykem v Den Země oceňovat mimořádné ekologické počiny, rozhodlo se pro letošní rok vedení Fakulty životního prostředí udělit cenu za literární dílo s environmentální tematikou. Získal ji spisovatel Miloš Urban za knihu Hastrman. Ta patří do hororové řady jeho tvorby mezi tzv. černé romány jako Sedmikostelí, Stín katedrály nebo Lord Mord.
K Hastrmanovi jeho autor při přebírání ceny podotkl: „Původní impulz byl zcela sentimentální. Z balkonu u České Lípy jsem koukal na horu Vlhošť, která v té knížce vystupuje, a tenkrát se řešil kopec Tlustec, který byl velice nehezky těžen. Tak jsem si řekl, co kdyby se tohle stalo téhle nádherné hoře, já za ni musím zabojovat. A já bojuju románem. Takže z toho vznikl tento ekologický nebo ekoteroristický text. Je to jediná knížka z mé produkce, která dostala literární ocenění, a teď mám ještě tuhle ekologickou cenu… Takže myslím, že bych měl zase napsat něco zemědělského…“
Na oslavě Dne Země se zcela ekologicky likvidovaly některé invazní druhy. V ochutnávce byly např. steaky z jelena siky, nutrie říční na grilu a také česnek podivný, nasbíraný v oboře Hvězda.
Lenka Prokopová / foto: Tomáš Jůnek
Podobné články
Jedné z nejvýznamnějších osobností českého krajinářství, profesoru Jiřímu Marečkovi, byla ve středu 21. ledna 2026 v Libosadu odhalena busta, jejímž autorem je akademický sochař Jaroslav Hylas. Profesor Mareček je tvůrcem krajinářských úprav kampusu ČZU a Libosad je jeho vrcholným dílem
Dřevo jako moderní, udržitelný a technologicky vyspělý stavební materiál představuje nový dokumentární film Stavby s vůní dřeva, který vznikl na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Film sleduje cestu dřeva z českých lesů až po současné architektonické
