
Letošní ročník byl opět ozdoben zahraniční účastí. Organizátoři pokračují v prezentaci zemí bývalé habsburské monarchie, která znamenala významné chovatelské provázání mezi celou řadou států centrální Evropy. V roce 2023 byl hlavním partnerem výstavy slovenský Národní hřebčín Topoľčianky, letos přijali pozvání chovatelé z Maďarska.
Na výstavu tak dorazili zástupci státního hřebčína Szilvásvárad s pěti lipickými koňmi a dva huculové reprezentovali hřebčín Aggtelek Nemzeti Park. Pozornost poutali především lipicáni, kteří byli zapřaháni v typické uherské zápřeži – pětispřeží, se třemi koňmi vepředu a dvěma u oje. Ale i huculové byli obohacením výstavy. Hucul je v ČR důležitým plemenem a současně genovým zdrojem, i proto bylo zajímavé porovnat maďarské a české koně tohoto plemene.

Ze strany Maďarska byla prezentace pojata velmi pečlivě a na vše dohlížel velvyslanec této země v České republice Dr. András Baranyi. Z hřebčína ze Szilvásvárad dorazil i ředitel David Cseri. Další důležitou osobností pak byla senátorka Jarmila Smotlachová, která pro zahraniční hosty i další významné spolupořadatele uspořádala v Senátu ve Valdštejnském paláci slavnostní oběd. Při té příležitosti promluvil za ČZU děkan FAPPZ profesor Josef Soukup, který se v pátek 20. září zúčastnil i slavnostního zahajovacího ceremoniálu.

Na výstavě bylo předvedeno téměř 140 koní 24 plemen a v průběhu tří dní ji navštívilo přes 10 000 lidí. Vyprodané byly i obě večerní show. Důležitými pomocníky při výstavě byli i studenti ČZU oboru Chov koní, kteří po tři dny zajišťovali hladký průběh plemenných přehlídek i odpoledního a večerního programu.
Cyril Neumann









Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.










