Svátek má

Dorota
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Velcí savci během lock-downů změnili chování – pohybovali se na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíže u silnic

Lidské chování se během lock-downů v prvních měsících celosvětové pandemie COVID-19 dramaticky změnilo, což mělo za následek také změny chování suchozemských savců. Vyplývá to ze studie, kterou v prestižním časopise Science zveřejnil velký mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli i vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Volně žijící savci se během přísných lock-downů pohybovali na delší vzdálenosti a vyskytovali se také blíže k silnicím.

Marlee Tucker z University v Radboud spolu s dalšími 174 kolegy analyzoval globální data od suchozemských savců sledovaných zařízeními GPS. „Mnoho médií přineslo zprávy o nevšedním chování volně žijících zvířat během prvních lock-downů. Například v ulicích Santiaga v Chile se proháněly pumy. My jsme však chtěli zjistit, zda existuje nějaký důkaz o změně chování zvířat. Jestli to nebylo způsobené jednoduše jen tím, že si lidé více všímali svého okolí, když byli doma,“ popisuje záměr výzkumu Marlee Tucker.

Pohyb savců

Tucker a kolegové shromáždili data z pohybu 43 různých druhů suchozemských savců z celého světa. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto více než 2300 jedinců: od slonů a žiraf po medvědy a jeleny. Vědci porovnávali pohyby savců během prvního období lock-downů, od ledna do poloviny května 2020, s jejich pohyby během stejných měsíců o rok dříve. „Zjistili jsme, že během přísných lock-downů zvířata urazila až o 73 procent delší vzdálenosti za sledované 10denní období než rok předtím, kdy žádný lock-down nebyl. Také jsme pozorovali, že se zvířata vyskytovala v průměru o 36 procent blíže k silnicím než rok předtím. Je to pravděpodobně proto, že tyto silnice byly během přísných lock-downů tišší,“ říká Tucker.

Pro tyto výsledky existuje několik vysvětlení. Během přísných lock-downů bylo venku méně lidí, což zvířatům poskytlo příležitost prozkoumat nové oblasti. „Naproti tomu v oblastech s méně přísnými omezeními jsme pozorovali, že zvířata cestovala na kratší vzdálenosti. To může souviset s tím, že během těchto méně přísných lock-downů byli lidé motivováni chodit více do přírody. V důsledku toho byly některé přírodní oblasti rušnější než v době před pandemií COVID-19,“ říká Thomas Mueller ze Senckenberg Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu z Goethe University Frankfurt, který studii společně s Tuckerem navrhl. „Výrazné snížení pohybu lidí v lesích za prvního přísného lock-downu se projevilo na chování zvířat i v České republice. Jeleni evropští ve Slavkovském lese, na Šumavě a v Doupovských horách, které jsme sledovali od roku 2019, významně zvýšili svoji aktivitu a pohybovali se na delší vzdálenosti,“ uvedl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. „Naopak tomu bylo ale v okolí Prahy. Návštěvnost v lesích na Říčansku stoupla několikanásobně. A jedinou změnou v chování sledovaných divočáků byla nižší kvalita spánku,“ dodává Miloš Ježek.

Jedinečná příležitost

Lock-down poskytl jedinečnou příležitost studovat účinky náhlé změny lidské přítomnosti na volně žijící zvířata. „Náš výzkum ukázal, že zvířata mohou přímo reagovat na změny v lidském chování. To nabízí naději do budoucna, protože to v zásadě znamená, že některé úpravy našeho vlastního chování by mohly mít pozitivní vliv na zvířata,“ říká Tucker.

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content