Horké počasí sice připomíná vedra z let 2015 a 2018, průběh teplot a srážek se ale liší. Po letošním jarním suchu se deficit půdní vláhy díky dešťům na konci června a začátku července vyrovnal na většině území k normálu a zatím je situace příznivá. Počet tzv. tropických dnů s teplotou 30 °C se nyní pohybuje v jednotkách, zatímco v roce 2018 jich bylo 47 a v roce 2015 celkem 44. Vysoké teploty vzduchu jsou příznivé pro žně, které postupují rychleji než v minulých letech.
„Naše strategii pro boj se suchem je dlouhodobá. Pomáháme budovat různé typy opatření, která pomáhají zmírňovat dopady extrémních teplot a zajišťují vodu pro obyvatele i hospodářství. Například loni jsme takto podpořili výstavbu nebo obnovu 396 rybníků, přibližně stejný počet to bude i letos. Do roku 2030 plánujeme vynaložit na tento typ podpory až 3,75 miliardy korun. Kvůli zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou jsme do výstavby a rekonstrukcí vodovodů a kanalizací v letech 2017 až 2021 přispěli šesti miliardami korun. Programy na omezení sucha budou samozřejmě pokračovat i v příštích letech,“ říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je nyní bez problémů, protože 50 % vyráběné pitné vody zajišťuje na území České republiky 47 vodárenských nádrží, které jsou naplněny na více než 75 %. Ani u zdrojů z podzemních vod se neprojevuje závažný deficit. Průtoky ve vodních tocích jsou v různých povodích značně rozkolísané, podnormální hladina byla zaznamenána v povodí horní Berounky, Labe od Vltavy po Ohři, dolní Ohře, Ploučnice, Opavy, Osoblahy, horní Moravy, Bečvy a dolní Moravy.
Ke zlepšení klimatu a zadržování vody v krajině nepřispívají pouze opatření bezprostředně spojená s vodou, ale i s lesy. Jejich obnova podpořená i dotacemi MZe byla v minulém roce mimořádně úspěšná. Lesníci vysázeli rekordních 155,7 milionu listnáčů, zatímco jehličnanů bylo 88 milionů sazenic. Zalesněná plocha dosahovala 49 791 hektarů, tedy o 9,5 tisíc hektarů více než v roce 2020. Šlo o dosud nejvyšší hodnotu v novodobě historii České republiky.
Zdroj: portál eAGRI
Podobné články
Projekt Lesodiverzita vznikl na Katedře ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a jak název napovídá, ubírá se především směrem k lesu a k jeho rozmanitosti. Konkrétně se cílí na biotopové stromy, které lze zanášet
Téměř každý den je oslavou důležitých milníků lidstva. Světový den mokřadů připadající na 2. února by však mezi oslavami neměl zapadnout. Mokřady v přírodě a krajině plní řadu nezastupitelných funkcí, ale také se přímo podílejí na obživě lidstva. Například rýže,