Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se zapojili do mezinárodní iniciativy Birds@Farmland podporující ochranu ptáků v zemědělské krajině. Členské státy EU díky ní plní jeden ze závazků strategie ochrany biologické rozmanitosti v rámci Zelené dohody pro Evropu. Český tým odborníků má na starosti identifikaci ubývajících tzv. vlajkových druhů ptáků a analýzu příčin jejich ohrožení napříč deseti státy EU. Projekt financovaný Evropskou komisí rozšiřuje dlouholeté výzkumné aktivity vědců ze Suchdola realizované se zemědělci, např. výzkum čejek chocholatých, dříve běžného druhu zemědělské krajiny. Právě ptáci, coby zvířata snáze sledovatelná, jsou vhodným indikátorem obecného stavu biodiverzity.
Hlavním úkolem Federika Morelliho a jeho univerzitního týmu Community Ecology & Conservation ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) bude stanovení alespoň patnácti druhů ptáků obývajících zemědělskou krajinu, syntéza všech již dostupných informací o jejich biologii a vlivu lidského hospodaření na jejich stav. “Máme k dispozici obrovské množství dat. Projekt umožní je vyhodnotit a podívat se na příčiny úbytku ptáků v každé z deseti zemí. To nám identifikuje příčiny, proč určitý ptačí druh v některém státě ubývá a v jiném je naopak stabilní. Zjistíme tak, které praktiky v hospodaření je třeba změnit, i posoudíme jejich efektivitu,” doplnil Morelli.
Na projektu participují instituce z deseti zemí EU: Rakouska, Bulharska, ČR, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska a Španělska. Projekt koordinuje rakouská agentura životního prostředí Umweltbundesamt GmbH. Jeho harmonogram je stanoven na roky 2021 a 2022 s celkovým rozpočtem 13 mil. Kč. Od výstupů projektu se očekává jejich využitelnost a aplikovatelnost v reálném zemědělském a krajinotvorném provozu.
Intenzivní hospodaření na polích Evropské unie zapříčinilo úbytek mnoha dříve běžných ptačích druhů. Ornitologové z FŽP například již třetí dekádu sledují populace čejek chocholatých, jejichž počty klesly na méně než třetinu oproti 80. letům. Ve spolupráci s ČSO vznikl i zacílený dotační program, který v případě zájmu zemědělce umožňuje systémově chránit nejcennější hnízdiště čejek a ostatních bahňáků na orné půdě.
“Na FŽP vnímáme, že otázka podpory biodiverzity se v některých sférách veřejné diskuze v ČR odsouvá na podružnou kolej oproti směřování EU, která má toto téma jako jednu z hlavních priorit. V poslední době jsme zaznamenali i např. poslanecké aktivity, které jdou přímo proti ochraně biodiverzity. Nejde jen o vybrané živočišné či rostlinné druhy, ale o zajištění fungování celého ekosystému, a to je možné jen při zachování jeho bohatosti. Jen tak můžeme odolávat nadcházející klimatické změně a efektivně hospodařit,” doplnila proděkanka pro rozvoj fakulty Kateřina Černý Pixová.
Globální úbytek biodiverzity je jednou z hlavních environmentálních výzev současnosti. Přibližně jednomu milionu volně žijících druhů organismů hrozí vyhubení. Polovina světového HDP přitom přímo závisí na fungujících ekosystémech.
Podobné články
Máte-li rádi vůni jasmínu, jistě byste si v těchto dnech přišli na své v subtropickém skleníku Botanické zahrady ČZU. Nadprůměrné jarní teploty nenechaly v klidu ani zdejší citrusy. Pomerančovníky jsou doslova obaleny květy a omamná vůně připomínající jasmín se šíří
Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, která nebyla ovlivněna hospodářskou činností člověka, a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v
