Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se zapojili do mezinárodní iniciativy Birds@Farmland podporující ochranu ptáků v zemědělské krajině. Členské státy EU díky ní plní jeden ze závazků strategie ochrany biologické rozmanitosti v rámci Zelené dohody pro Evropu. Český tým odborníků má na starosti identifikaci ubývajících tzv. vlajkových druhů ptáků a analýzu příčin jejich ohrožení napříč deseti státy EU. Projekt financovaný Evropskou komisí rozšiřuje dlouholeté výzkumné aktivity vědců ze Suchdola realizované se zemědělci, např. výzkum čejek chocholatých, dříve běžného druhu zemědělské krajiny. Právě ptáci, coby zvířata snáze sledovatelná, jsou vhodným indikátorem obecného stavu biodiverzity.
Hlavním úkolem Federika Morelliho a jeho univerzitního týmu Community Ecology & Conservation ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) bude stanovení alespoň patnácti druhů ptáků obývajících zemědělskou krajinu, syntéza všech již dostupných informací o jejich biologii a vlivu lidského hospodaření na jejich stav. “Máme k dispozici obrovské množství dat. Projekt umožní je vyhodnotit a podívat se na příčiny úbytku ptáků v každé z deseti zemí. To nám identifikuje příčiny, proč určitý ptačí druh v některém státě ubývá a v jiném je naopak stabilní. Zjistíme tak, které praktiky v hospodaření je třeba změnit, i posoudíme jejich efektivitu,” doplnil Morelli.
Na projektu participují instituce z deseti zemí EU: Rakouska, Bulharska, ČR, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska a Španělska. Projekt koordinuje rakouská agentura životního prostředí Umweltbundesamt GmbH. Jeho harmonogram je stanoven na roky 2021 a 2022 s celkovým rozpočtem 13 mil. Kč. Od výstupů projektu se očekává jejich využitelnost a aplikovatelnost v reálném zemědělském a krajinotvorném provozu.
Intenzivní hospodaření na polích Evropské unie zapříčinilo úbytek mnoha dříve běžných ptačích druhů. Ornitologové z FŽP například již třetí dekádu sledují populace čejek chocholatých, jejichž počty klesly na méně než třetinu oproti 80. letům. Ve spolupráci s ČSO vznikl i zacílený dotační program, který v případě zájmu zemědělce umožňuje systémově chránit nejcennější hnízdiště čejek a ostatních bahňáků na orné půdě.
“Na FŽP vnímáme, že otázka podpory biodiverzity se v některých sférách veřejné diskuze v ČR odsouvá na podružnou kolej oproti směřování EU, která má toto téma jako jednu z hlavních priorit. V poslední době jsme zaznamenali i např. poslanecké aktivity, které jdou přímo proti ochraně biodiverzity. Nejde jen o vybrané živočišné či rostlinné druhy, ale o zajištění fungování celého ekosystému, a to je možné jen při zachování jeho bohatosti. Jen tak můžeme odolávat nadcházející klimatické změně a efektivně hospodařit,” doplnila proděkanka pro rozvoj fakulty Kateřina Černý Pixová.
Globální úbytek biodiverzity je jednou z hlavních environmentálních výzev současnosti. Přibližně jednomu milionu volně žijících druhů organismů hrozí vyhubení. Polovina světového HDP přitom přímo závisí na fungujících ekosystémech.
Podobné články
Zatímco naše květena pomalu přechází do vegetačního klidu, v Botanické zahradě České zemědělské univerzity v Praze krásně a hojně kvete mišpulník japonský. Ne, rostlina není zmatená vyššími podzimními teplotami, kvete záměrně a každoročně během října a listopadu.
Poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění je smyslem projektu, který řeší Fakulta životního prostředí ČZU v Praze. Na rybnících v jižních Čechách, a také na severočeských zatopených lomech vědci instalují umělé ostrovy. „Na obhospodařovaných rybnících, které slouží jako tradiční
