Svátek má

Rostislav
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Vědci České zemědělské univerzity komentují následky mohutných lesních požárů

Po požáru obřích rozměrů, který zasáhl severoamerický kontinent, se v červenci s nebývalou intenzitou rozhořel také jih Evropy. Právě Středomoří patří z hlediska požárů k nejrizikovějším oblastem. Na severní polokouli se letos odehrává rekordní množství lesních požárů co do počtu i rozlohy. A co na to odborníci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity?

Pavla Dagsson-Waldhauserová z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování uvádí: „Nejzávažnější jsou ničivé požáry v Kanadě a na Sibiři. Kanadské požáry na území o rozloze České republiky způsobily znečištění ovzduší ve Skandinávii, kouř bylo vidět a cítit například na Islandu či v Norsku. Kouřové částice a oxid uhelnatý cestují po celé Arktidě a tmavé saze mohou mít vážné dopady na místní kryosféru, když snižují odrazivost sněhu a ledu, a tím zrychlují tání ledovců. Desítky velkých požárů se též vyskytují v Evropě, hlavně v její jihovýchodní části. Jejich podíl na celkovém znečištění v Arktidě je ale zatím zanedbatelný ve srovnání s místními zdroji požárů.“

Ideální kombinací pro vznik ničivých požárů jsou vysoké teploty a dlouhotrvající období sucha následující po periodě vegetačního růstu. Mezi nejohroženější proto patří oblasti se středozemním nebo kontinentálním klimatem, v nichž převládá xerofylní nebo sklerofylní typ vegetace – například kalifornský chaparral, francouzské maquis nebo australské mallee.

Ať už jde o požáry, které vzplály samovolně, nebo rukou člověka, následky bývají katastrofální. Ze zpravodajství se většinou dozvídáme o materiálních škodách a ztrátách na životech, už méně o dopadech ničivých požárů na životní prostředí. Třeba že na celé planetě podlehne ročně plamenům asi 0,17 % veškeré vegetace. Je toho však mnohem víc, čím požáry ovlivňují kvalitu života na této planetě, jak vysvětluje Vladislav Chrastný z katedry geoenvironmentálních věd: „Závažné jsou plynné emise ohrožující hlavně oblasti blízké požárům. Při aktuálních požárech se do atmosféry transportuje množství polyaromatických uhlovodíků, které vznikají při nedokonalém spalování organické hmoty a řada z nich je karcinogenní. Kondenzují na pevných částicích, s nimiž mohou putovat na velké vzdálenosti a zasáhnout rozsáhlé oblasti. Prostřednictvím popela pak dochází i ke kontaminaci oblastí dalšími kovy, například olovem. Do vzduchu se dostávají také sloučeniny rtuti.“

 Lenka Prokopová / FŽP

 

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content