Historie univerzitních botanických zahrad sahá hluboko do 16. století, nejstarší byla založena v roce 1543 v italské Pise, o dva roky později v Padově (ta je dokonce stále na svém původním místě). Zajímavá je také botanická zahrada ve švédské Uppsale, která jako univerzitní vznikla již v roce 1655. Dnes se jmenuje Linného botanická zahrada (Linnéträdgården) a je rekonstrukcí výukové zahrady Carla Linného, biologa, který dal světu botanické názvosloví.
U nás patří historické prvenství Univerzitě Karlově, která měla svou botanickou zahradu již v roce 1775 na Smíchově, později byla přesunuta na současné místo do ulice Na Slupi, do blízkosti Přírodovědecké fakulty UK na Albertově.
Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze je podstatně mladší. Vybudována byla současně s výstavbou celého komplexu Vysoké školy zemědělské v Praze a její provoz byl zahájen 1. ledna 1968, tehdy pod názvem Skleníky Institutu tropického a subtropického zemědělství. Pracoviště botanické zahrady bylo původně určeno pro Institut tropického a subtropického zemědělství a Agronomickou fakultu ČZU v Praze. Byly to experimentální, pracovní a výukové prostory.
V současné době zahradu spravuje Fakulta tropického zemědělství. Její sbírka slouží podobně jako v ostatních botanických zahradách k ex situ konzervaci živých rostlin, pro výuku studentů z řad této fakulty a celé České zemědělské univerzity, pro vzdělávání a výchovu odborné i laické veřejnosti v botanice, zemědělství a ochraně životního prostředí. A také plní rekreační a odpočinkovou funkci a veřejnosti je přístupná po předchozím objednání každý pracovní den.
Botanická zahrada FTZ je jediná v republice, která se specializuje výhradně na užitkové rostliny tropů a subtropů. Na skleníkové ploše téměř 1400 m2 se zde pěstují rostliny sloužící k přímé spotřebě (tj. ovoce, zelenina, luskoviny, okopaniny), dále jsou to tropické a subtropické obiloviny, rostliny textilní, technické, léčivé a aromatické. Ve sbírkách se nacházejí také rostliny kořeninové a harmonizující.
Věda v botanických zahradách
Univerzitní botanické zahrady slouží vedle výuky studentů také vědeckým účelům. Mezi špičky ve výzkumu patří anglické Kew Gardens, které zaměstnává přes 400 vědců věnujících se například fytochemii, zkoumání signálních drah v buňkách rostlin, digitalizaci herbářů či ochraně diverzity po celém světě.
V tomto ohledu Botanická zahrada FTZ ČZU kromě své domovské univerzity spolupracuje s dalšími vědeckými institucemi, například s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, jak potvrzuje vedoucí zahrady Anežka Daníčková: „Vědecké práce probíhaly na pepřovnících, chilli papričkách a vybraných léčivých rostlinách. Pepřovníky sloužily jako zdroj chemických struktur pro vývoj nových léčiv. U chilli papriček bylo poskytnuto více než 40 kultivarů, mapovaly se dosud nepopsané capsaicinoidy a vytvářela se kompletní encyklopedie capsaicinoidů.“
Mapovat a udržet genofond pro příští generace
Velmi důležitou funkcí univerzitních botanických zahrad je udržování genofondu a evidence a výměna semen. Zahrady pro tyto účely pravidelně vydávají tzv. Index Seminum, což je seznam semen, která mezi sebou botanické zahrady a arboreta sdílejí. Slouží k bezplatné výměně semen v botanických zahradách napříč celým světem. Stejně tak zahrady vydávají Index Plantarum, kde zase evidují rostliny, které u nich rostou. „Primární úlohou je především ex situ ochrana rostlin a skrze tuto ochranu přispění k zachování biodiverzity rostlinných druhů. Botanické zahrady v tomto pohledu slouží jako rezervy pro ohrožené, vzácné nebo jinak významné druhy rostlin, které jsou důležité pro tradiční kultury i celé lidstvo. Uchovávají genetický materiál v podobě živých rostlin či semen a umožňují jejich přežití mimo přirozené prostředí,“ upřesňuje Anežka Daníčková.
Zahrady pro veřejnost
Ruku v ruce s otevřením se veřejnosti přicházejí různé popularizační akce a univerzitní botanické zahrady tak často fungují jako nízkoprahové místo setkávání laické veřejnosti s prostředím univerzity. Klasickou službou botanických zahrad je poradna pro veřejnost, někde funguje telefonicky, někde osobně nebo i poštou. Většina zahrad pořádá různé tematické výstavy, kulturní akce, burzy semen a podobně.
Zahrady se ale otevírají také dětem a studentům, ať už formou exkurzí, instalováním herních prvků nebo možností vypracovat v zahradě Středoškolskou odbornou činnost. Botanická zahrada FTZ ČZU pravidelně hostí příměstské tábory pořádané ČZU nebo AV ČR. Zahrada léčivých rostlin FaF UK pořádá komentované prohlídky pro účastníky Jednodenní juniorské univerzity a letos se bude poprvé účastnit Noci vědců.
Tuzemské univerzitní zahrady se snaží také modernizovat – jak prostory, tak pěstitelské a zahradnické postupy. Například pro Botanickou zahradu FTZ ČZU jsou klíčové skleníky, proto se v brzké době plánuje výstavba několika nových a oprava těch stávajících.
Zdroj: Věda a výzkum / redakční úprava: Lenka Prokopová / celý článek ZDE.
Foto: archiv Botanické zahrady FTZ ČZU v Praze
Podobné články
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze se zapojila do projektu zaměřeného na adaptaci lesů na změnu klimatu v příhraničních regionech Česka a Slovenska. Projekt se vyznačuje inovativním přístupem, který spočívá v uplatňování řešení a opatření blízkých přírodě. Hlavním cílem
První listopadová středa patřila i letos vytrvalostním běžcům. Katedra tělesné výchovy ČZU a Tělovýchovná jednota ČZU uspořádaly 62. ročník Běhu O pohár rektora ČZU.
