Pietní shromáždění se tradičně uskutečnilo na nádvoří Karolina, sídla Univerzity Karlovy, kde byla vystavena rakev s ostatky Jana Palacha. Zástupci obou parlamentních komor, vlády, hlavního města, pamětníci i současní studenti či představitelé veřejného života na Palachův život i tragický čin vzpomínali také u památníku pod Národním muzeem, tedy v místech, kde se Palach upálil. Další přišli k jeho hrobu na Olšanských hřbitovech či k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde Palach studoval. Palachův odkaz si připomněli i lidé ve středočeských Všetatech, kde student žil a kde je od roku 2019 jeho památník.
Jan Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach.
Zdroj: www.denik.cz
Podobné články
Dny otevřených dveří jsou tradičně příležitostí seznámit se s prostředím, kde budoucí student stráví několik let života a třeba zde i zakotví po promoci při volbě své profesní dráhy. Česká zemědělská univerzita takovou možnost nabídla v tomto akademickém roce už
Téměř každý den je oslavou důležitých milníků lidstva. Světový den mokřadů připadající na 2. února by však mezi oslavami neměl zapadnout. Mokřady v přírodě a krajině plní řadu nezastupitelných funkcí, ale také se přímo podílejí na obživě lidstva. Například rýže,
