Systém digitálních displejů nahrazuje nejen boční, ale i středová zrcátka. Toto řešení nabízí řadu výhod, od volitelné polohy snímací kamery, přes prvky rozšířené reality (informace přidávané do obrazu), systém nočního vidění, který umožňuje lepší viditelnost, a další. „Nezanedbatelným benefitem je určité snížení čelního odporu vozidla, což se projevuje pozitivně zejména u nákladních vozidel. V současné době již někteří výrobci tuto technologii používají i pro sériovou výrobu a s digitálními zrcátky se tak lze setkat například u Audi e-tron nebo u tahačů Mercedes Actros,“ popisuje Ing. Michal Hruška, Ph.D., vedoucí týmu Ergonomie z Technické fakulty.
Kromě výhod však tento systém vytváří i řadu potenciálních problémů, ovlivňujících celkovou pohodu řidiče, a tím i bezpečnost provozu vozidla. Děkan Technické fakulty doc. Ing. Jiří Mašek, Ph.D. vysvětluje: „Nutnost přeostřování z dálky na blízko a zpět má za následek zvýšenou únavu očí, což u klasických zpětných zrcátek odpadá. Dalším problémem je vnímání reality ve formě digitálního obrazu, schopnost vnímat okolí vozidla, zprostředkované pouze kamerou, umístěnou na netradičních místech, nebo latence obrazu.“
I přes zmíněné nevýhody nebyly dosud publikovány žádné komplexní studie, zabývající se použitelností digitálních zrcátek. Proto se mezifakultní výzkumný tým Ergonomie rozhodl vypracovat komplexní studii použitelnosti digitálních zrcátek a jejich působení na zdraví a celkovou pohodu řidiče. Tým vedený dr. Michalem Hruškou se skládá z pracovníků Technické fakulty a Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze. Spolupracuje s pracovníky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Studie je plánována na několik let a její financování je částečně řešeno formou smluvního výzkumu a částečně formou grantů. Na výzkumu spolupracují partneři Technické fakulty – společnosti EDAG, Škoda Auto, Mercedes a Valeo –bez jejichž zapojení a podpory by takto rozsáhlé měření nebylo možné.
Sběr dat pro první část studie proběhl na konci roku 2019 v podobě rozsáhlého terénního testování na testovacím polygonu společnosti Valeo v areálu bývalého vojenského letiště v Milovicích. Testování bylo zaměřeno na posouzení použitelnosti bočních zpětných zrcátek v osobních vozidlech. Respondenti plnili několik úloh, představujících základní jízdní režimy, jako je předjíždění nebo parkování. Pro měření byla využita vozidla Škoda Superb, která Technické fakultě poskytla Škoda Auto. Pro měření reakcí řidičů, přesnosti prováděných úloh a vzájemných pozic vozidel byla využita řada moderních měřících zařízení od laserových dálkoměrů, brýlí s technologií „eye tracking“ a digitálních kamer ve vozidlech až po autonomní drony. Během měření bylo nasbíráno několik stovek gigabytů dat, jejichž analýza a zpracování probíhalo po většinu roku 2020. Výsledky této úvodní části studie jsou v současnosti v publikačním procesu.
Momentálně připravuje výzkumný tým Ergonomie další terénní měření, které by se mělo zabývat použitelností digitálních zrcátek u nákladních vozidel, a měření rozdílů ve schopnosti akomodace (přeostřování) a přesnosti čtení u klasických a digitálních zpětných zrcátek. Tyto fáze byly původně plánovány na rok 2020, ale vzhledem k nepříznivým okolnostem, spojeným s pandemií Covid-19, došlo k jejich odložení na rok 2021. I když je předčasné hodnotit výsledky, zjištěné v rámci této studie, je evidentní, že technologie digitálních zpětných zrcátek budou vyžadovat ještě mnoho času a investic, než je bude možné začít využívat jako plnohodnotnou náhradu konvenčních zpětných zrcátek.
Ing. Michal Hruška, Ph.D.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Jednou z efektivních cest, jak podpořit opylovače i další bezobratlé živočichy žijící v zemědělské krajině, je zakládání nektarodárných biopásů. Entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se společně se zemědělci z firmy VIN AGRO, s.r.o., problematice biopásů věnují dlouhodobě
