V každém semestru studia zpracovávají studenti jeden komplexní plánovací projekt, přičemž v prvním semestru (Projekt M1) je to územní plán některého ze středočeských měst, ve druhém (Projekt M2) je to koncepce udržitelného rozvoje vybraného českého regionu a ve třetím semestru (Projekt M3) strategický plán jednoho z českých měst. Zadání všech projektů jsou zcela reálná a studenti se tak zabývají řešením územního rozvoje vybraných území ve skutečných podmínkách.
Stalo se již tradicí, že v rámci Projektu M2 jsou zpracovávány úlohy zabývající se návrhem udržitelného rozvoje, revitalizace a resocializace post těžebních území v Ústeckém anebo Karlovarském kraji. Zadání jsou záměrně složitá, aby umožnila uplatnění celé šíře metodologie plánovací práce a zároveň konfrontovala studující s celou pestrou škálou plánovacích témat a výzev. Samozřejmostí je pak spolupráce s místními aktéry, zejména s příslušnými pracovišti regionálního rozvoje a územního plánování krajských úřadů a vybraných měst a obcí, ale také například se zástupci těžařských společností.
Nejinak tomu bylo i v uplynulém letním semestru, kdy byla zadáním Projektu M2 Podkrušnohorská hnědouhelná pánev v Karlovarském kraji, tedy území mezi Ostrovem a Kynšperkem nad Ohří, sevřené z jedné strany Krušnými horami a z druhé strany Slavkovským lesem. Hned v prvním týdnu semestru vyrazilo všech dvacet studujících se svými učiteli školním autobusem na celý den do řešeného území. První zastávka byla na Krajském úřadu Karlovarského kraje, kde proběhla dvouhodinová diskuse s osobami odpovědnými za plánování rozvoje Karlovarského kraje, s Ing. Janou Bělohoubkovou, vedoucí Oddělení strategického plánování a regionálního rozvoje, Ing. Lukášem Švédou, vedoucím Oddělení územního plánování a také s emeritním vedoucím Odboru regionálního rozvoje architektem Jaromírem Musilem. Studující se dozvěděli vše potřebné o nástrojích územního plánování a regionálního rozvoje, jimiž Karlovarský kraj disponuje a jejichž pořízení či aktualizace v blízké budoucnosti chystá.
Exkurze po řešeném území započala za doprovodu průvodce ze Sokolovské uhelné na stále aktivním lomu Jiří u Sokolova. Byl to opravdu nevšední zážitek, prakticky všichni studující byli v povrchovém velkolomu na hnědé uhlí poprvé v životě a dimenze lomu prakticky všechny ohromila. Průvodce srozumitelně vysvětlil a ukázal postup a technologii povrchové těžby a poreferoval o provádění vnitřních výsypek lomu a jejich rekultivaci. Exkurze s průvodci z těžební společnosti pak pokračovala na již zrekultivovaném jezeru Medard, kde se studující dozvěděli o způsobech revitalizace a resocializace post těžební krajiny a mohli na vlastní kůži zažít rekultivovanou krajinu nově zpřístupněnou lidem. Představen byl také plán na vybudování Nového Sokolova, obytného a rekreačního sídla u břehu nového jezera, či plán na vybudování cyklostezky kolem jezera včetně napojení na okolní města a obce. Okružní jízda přes Loket, horní město Horní Slavkov, experimentální vesnici z 60. let minulého století Rovnou, Chlum Svaté Maří, Oloví a Chodov poskytla studujícím dokonalý obraz o řešeném území a jeho kontrastech.
Celý semestr pak studenti řešili vybraná témata budoucího rozvoje a transformace regionu karlovarského Podkrušnohoří. Zaměřili se na klíčová témata – fyzické prostředí a jeho předpoklady pro transformaci regionu, lidský kapitál, hospodářství a ekonomiku a na jedinečnosti regionu, jejichž rozvoj může přispět ke zlepšení vnímání jeho obyvateli, návštěvníky i například investory. Výuka probíhala ve třech blocích, z nichž každý byl zakončen intenzivním celodenním workshopem a prezentací průběžných výstupů.
Součástí výchovy mladých prostorových plánovačů je jejich každodenní konfrontace s reálným prostředím územního a strategického plánování a schopnost navržená řešení budoucího rozvoje území obhájit před reálnými aktéry rozvoje území. Jako každý rok, i letos proto byly práce všech studujících Projektu M2 na konci semestru prezentovány na Krajském úřadu Karlovarského kraje před pracovníky Odboru regionálního rozvoje a také Úřadu územního plánování města Sokolova. Výsledky studentských prací vzbudily velký ohlas a vyvolaly rozsáhlou diskusi. Pracovníci krajského úřadu a města Sokolova ocenili obrovské penzum práce, kterou studující odvedli, jakož i metodologický přístup a neotřelé a mnohdy odvážné nápady. Studující bravurně zvládli prezentace před neznámým publikem a získali tak neocenitelnou zkušenost, která patří do základní výbavy každého prostorového plánovače. Výsledné práce byly pak v tištěné verzi předány pracovníkům krajského úřadu k jejich možnému informativnímu využití.
I v příštích letech chystají vyučující projektové výuky magisterského programu Prostorové plánování obdobně atraktivní zadání založená na spolupráci se zástupci krajů a měst.
Doc. Ing. arch. Veronika Šindlerová, Ph.D., garantka a vedoucí Projektu M2, Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
Podobné články
V prvním adventním týdnu nabídne Česká zemědělská univerzita řadu možností, jak si navodit tu pravou vánoční náladu. Třeba při vlastnoruční výrobě dárečků v některé z vánočních dílniček nebo při korzování po vánočních trzích, kde se dají sehnat jednoduché, ale milé
Jak vnímáme s odstupem 35 let proměnu společnosti od totality k demokracii a jak se na naší univerzitě dělala revoluce? Co se v poslední době událo v kampusu i mimo něj? Kam směřuje výzkum našich vědců a jak si stojí
