Toto sídliště má svůj funkcionalistický původ ve 30. letech 20. století a je charakteristické jasnou urbanistickou strukturou a příjemným měřítkem. Centrální osu tvoří ulice Za Zelenou liškou. Na konci druhé světové války bylo sídliště dějištěm tragických událostí souvisejících s Pražským povstáním. Dnes jsou zdejší veřejné zelené plochy v ne příliš uspokojivém stavu, zejména co se týká údržby, nejasné kompozice a účelu. Městská část Praha 4 proto oslovila Katedru zahradní a krajinné architektury FAPPZ, aby její studenti navrhli možná zlepšení vybraných ploch. Studenti samostatně rozpracovali několik dílčích lokalit v sídlišti, zahrnujících různé druhy ploch počínaje revitalizací parkových ploch až po zpracování nové koncepce obytné uliční třídy.
Návrhy řešení vycházejí z podrobných průzkumů a analýz a reagují na podněty z ankety, provedené mezi místními obyvateli v průběhu zpracování. Studenti ve svých návrzích hledali možnosti, jak zlepšit kvalitu jednotlivých ploch pro pobývání, jak je citlivě oživit a zatraktivnit. Důležitou sledovanou rovinou také byla rehabilitace řádu a měřítka doby vzniku sídliště. Výsledky byly představeny reprezentantům MČ Praha 4 a zájemcům z řad místních obyvatel v prosinci 2022. V současnosti se připravuje výstava na radnici.
Tento způsob výuky, kdy studenti pracují na reálných zadáních s reálným partnerem reprezentovaným samosprávou a místními občany, se stává ve výuce stále častějším modelem. Ačkoliv přináší stejně jako praktická projekční činnost mnoho organizačních problémů jak studentům, tak pedagogům, praktická zkušenost s reálnou tvůrčí činností je nenahraditelná.
Jana Halamová / Jindřich Vaněk


Podobné články
Moderní vzdělávací a výzkumné centrum zaměřené na tropické a subtropické užitkové rostliny. To je Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, disponující unikátními skleníkovými expozicemi s bohatými sbírkami užitkových rostlin z celého světa. Zahrada zároveň slouží jako
Podle aktuální zprávy Copernicus Climate Change Service patřilo letošní jaro v severozápadní Evropě mezi nejsušší za poslední desetiletí. Květen byl navíc druhý nejteplejší v historii měření. V kombinaci s dlouhodobým nedostatkem srážek to způsobilo výrazný pokles půdní vlhkosti, průtoků a