Student ČZU Jakub Zíma je mistrem ve vábení jelenů

Jakube, kdy jste se začal věnovat vábení?

Letos to bude už osmý rok. Vše začalo s příchodem na Střední lesnickou školu ve Žluticích. Začátky byly těžké, nicméně už při první přednášce o vábení jelenů jsem poznal, že je to něco, čemu se chci věnovat. Zpočátku jsme se společně se spolužáky účastnili různých soutěží v kategorii začátečníků. Postupem času jsme však byli nuceni přestoupit do kategorie pokročilých, kde je obrovská konkurence a je velmi těžké se prosadit. Zejména jako mladý vábič, který ještě nemá tak vytrénovaný hlas ani tolik zkušeností.

Co vás na vábení baví nejvíc?

Při soutěžích je to především konkurence a pestrost jednotlivých hlasů. Kromě soutěžního vábení mě baví vábit zvěř přímo v přírodě. Tam je největším zážitkem okamžik, kdy se dostanete ke zvěři na krátkou vzdálenost a vnímáte adrenalin, který vám koluje po těle. Zároveň můžete vnímat les a okolní přírodu v její nejryzejší podobě.

Můžete nám přiblížit, jak taková soutěž probíhá?

Každá soutěž ve vábení se od ostatních liší zejména svou organizací. Během soutěže na Kuksu jsme museli projít prvním kolem, ze kterého postoupili pouze vábiči s určitým bodovým ohodnocením, a dostali se tak do druhého kola. V prvním kole jsme předváděli hlasové projevy, jako jsou jelen stojící u laní nebo hlas mladého hledajícího jelena. Z celkových patnácti soutěžících nás do druhého kola postoupilo pouze pět. Druhé kolo se odehrálo na pódiu a vábilo se do mikrofonu. Na rozdíl od prvního kola, kde jsme museli vábit bez aparatury a za silných povětrnostních podmínek. V tomto kole nás čekaly hlasové projevy jako starý jelen a vítězný ryk, které patří mezi ty náročnější.

Co všechno tato disciplína obnáší?

Vábení samotné zahrnuje znalost jednotlivých hlasových projevů, které jeleni vydávají během říje. V rámci soutěžního vábení je nutné přesně znát, co do konkrétního hlasového projevu patří a co nikoli, jinak nelze získat plný počet bodů. Standardně se hodnotí na bodové škále od jednoho do šesti bodů, přičemž šest bodů znamená plný počet, tedy nejvyšší hodnocení.

Jakmile se vábič tuto část naučí, přichází na řadu estetická složka, kde se hodnotí tón a zabarvení hlasu. Každý člověk je jiný a má svůj jedinečný hlas, stejně jako je tomu u jelenů v přírodě. Velmi záleží na tom, jak je vábič vytrénovaný, protože právě od toho se odvíjí hlasové zabarvení i dynamika projevu. U jelenů se s přibývajícím věkem jejich hlas mění a obdobně je tomu i u vábičů.

Očekával jste takovýto výsledek?

Od začátku soutěže jsem věděl, že mám na to, abych se dostal do první pětky. Povedlo se mi vábit bez větších chyb a s dostatečnou hlasitostí, což byl dobrý základ pro postup do druhého kola. Tam jsem byl se svým výkonem relativně spokojený a doufal alespoň ve třetí místo. Dobré hlasové rozpoložení udělalo své a výsledek mě příjemně překvapil.

Proč jste se rozhodl studovat právě Fakultu lesnickou a dřevařskou?

Už od mala mě zajímalo, jaké to je studovat na vysoké škole. A možnost věnovat se oboru, který mě doopravdy baví, je o to příjemnější. V druhé řadě je vysoká škola dobrým způsobem, jak se osamostatnit a lépe poznat sám sebe. Pocházím ze západních Čech, takže Praha pro mě byla jasnou volbou.

Co vás na studiu baví nejvíc a co vás na něm překvapilo?

Nejraději mám přednášky zaměřené na praxi, vedené odborníky, kteří jsou zapálení pro to, co dělají, a dokážou své zkušenosti dobře předat. Nemohu opomenout ani studentský život, díky němuž mám dnes na univerzitě spoustu přátel. Největším překvapením během studia pro mě byla lidskost a přátelská atmosféra, která v dnešní době značně schází. Univerzitu jsem si velmi oblíbil a dnes si mohu dovolit říct, že je pro mě druhým domovem.

FLD