Jde o proces snižující produkční (biologickou a ekonomickou) funkci zemědělské půdy, což vede k celkovému poklesu ekosystémové produktivity. Tento negativní trend, jímž je změna stavu půdy, je (ne)přímo způsoben člověkem. Řeč je o způsobu hospodaření, změně klimatu, erozi půdy, kontaminaci či ztrátě půdní biodiverzity. Všechny tyto faktory zintenzivňují a urychlují samotný degradační proces, jehož příčiny a důsledky jsou vzájemně propojené. Jeden faktor podmiňuje jiný, a tím se proces degradace zrychluje. Některé faktory, jako je například způsob hospodaření, ovlivnit lze. Jiné, například podnebí, ne.
Degradace půdy je závažný problém ovlivňující lidské živobytí a brzdící udržitelný rozvoj. Proto se tomuto problému věnuje pozornost na celém světě. Degradace půdy se dotýká 30 % rozlohy světové půdy a má vliv na 3,2 miliardy lidí. V celosvětovém měřítku dochází ročně k ekonomické ztrátě v hodnotě 6,3 bilionu dolarů právě v důsledku půdní degradace. Problém je zejména v suchých oblastech, kde degradace půdy ztěžuje snahu o omezení celosvětového hladu na minimum. V rozvojových oblastech je největším problémem Afrika, jejíž ekonomika je postavena převážně na půdě, tj. na zemědělství a pastevectví.
Degradace půdy je v suchých oblastech do jisté míry přirozeným procesem, nicméně změny ve využívání půdy člověkem její degradaci značně urychlují. Vědci z ČZU se ve své studii zaměřili na zemědělsko-pastevecké oblasti v Africe. Výzkum prováděli v Etiopii, kde zkoumali následky migrační vlny na konci 20. let minulého století a její vliv na degradaci půdy. Lidé zde totiž byli v 70. letech nuceni opustit své domovy z důvodu rozsáhlých pozemkových úprav. Jednalo se zejména o investice do půdy a její následnou transformaci na cukrové plantáže. Ty byly tehdy zakládány s minimálními konzultacemi a kompenzacemi pro samotné pastevce a zde žijící komunity. Takový zásah do ekosystému podle některých studií, orientovaných zejména kvalitativně, výrazně poškodil životní podmínky pastevců a produktivitu hospodářských zvířat. Žádná studie však kvantitativním způsobem nezkoumala dopad vysídlení vyvolaný velkoplošnými změnami využití půdy v podobě rozsáhlých investic (LSLI) na půdní ekosystém.
Výzkum proběhl v roce 2019, kdy vědci zkoumali 866 domácností v zemědělsko-pasteveckých oblastech Etiopie. Zjistili, že až u 75 % zkoumaných domácností došlo k vysoké degradaci půdy. Nejvíce se jednalo o lesní pozemky a travní porosty. U zhruba 44 % domácností došlo ke snížení velikosti stáda (hospodářských zvířat) a cca 56 % domácností v důsledku pozemkových úprav přišlo o svou půdu zcela. V neposlední řadě vykazovalo 86 % domácností výrazný pokles produktivity plodin a úbytku hospodářských zvířat. Z výsledků výzkumu je tedy patrné, že vysídlení domácností vede k výraznému zvýšení degradace půdy, a tím i k poklesu její úrodnosti.
Wilem Heijman
Podobné články
Výzkum na Provozně ekonomické fakultě ČZU má mnoho podob. Od analýzy potravinové soběstačnosti až po využití umělé inteligence při čtení starověkých písem. Tuto tematickou i metodologickou šíři potvrzují dvě nejvyšší fakultní ceny, které letos získaly vědkyně Provozně ekonomické fakulty.
Vědecký tým Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU se podílel na mezinárodním výzkumu, jehož výsledky byly publikovány v prestižním časopise Science (impact factor 45,8). V kategorii Multidisciplinary Science patří Science mezi tři nejvýše hodnocené časopisy na světě.
