Svátek má

Aneta
16°C
Overcast clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
16°C
Overcast clouds
Úterý
79.1345%
03:13
Min: 14°C
992
18:45
Max: 18°C
SSW 1 m/s

Štěnice se vracejí do evropských domácností

Čas pandemie nám ukázal, jaké cesty se v globalizující společnosti otevírají některým patogenům a parazitům. Při své pouti světem předvedl koronavirus SARS-CoV-2 nevídanou schopnost kamufláže v asymptomatických přenašečích. Dalším parazitem, který účinně uniká lidskému oku, jsou štěnice. Krev sající hmyz z řádu ploštic.

Za pomoci DDT štěnice v polovině minulého století z rozvinutých zemí téměř vymizely. Nyní se vracejí. Expanze se týká obou druhů, s nimiž se člověk historicky potýkal: štěnice domácí (Cimex lectularius) a štěnice tropické (Cimex hemipterus), původně rozšířené výlučně v jihovýchodní Asii a Indii. Nyní se tropický druh stále častěji stává nevítaným hostem evropských domácností.

Hostitel si rozdílu mezi štěnicí domácí a tropickou pravděpodobně nevšimne. Šíření dalšího parazita lze nicméně považovat za důsledek změn v chování populace. Štěnici tropické pomohl k úspěšné infiltraci do evropských domácností dramatický nárůst pohybu lidí po planetě.

Novodobá expanze štěnic se často odůvodňuje jejich rezistencí proti insekticidům. Napomáhá jí i obecná neznalost lidí, jak štěnice vypadají a jak žijí. Při průzkumu v Anglii v roce 2008 pouze 10 % respondentů identifikovalo štěnici správně. Z dětí mladších 15 let ji nepoznal nikdo, z lidí starších 60 let ji dokázalo správně určit 21 % dotázaných.

Od roku 2019 spolupracuje tým vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze s kolegy v USA na druhém projektu, zaměřeném na populační genetiku štěnice domácí. „V prvním projektu jsme zpracovávali vzorky z let 2009–2013 z více než 300 lokalit. Vyskytovala se v nich výlučně štěnice domácí. V druhém projektu jsme dosud prohlédli podobný počet vzorků. Štěnici tropickou jsme nalezli celkem v šesti případech v Bratislavě, Praze a Ženevě,“ říká Markéta Sasínková.

Dobrou zprávou je, že štěnice nepřenášejí choroby, což platí pro oba druhy. „Možnost přenosu patogenů byla ověřena jen experimentálně formou perzistence patogenu na těle nebo uvnitř těla štěnic. Není znám žádný obligátní vztah štěnice a nějakého lidského patogenu, jako je tomu například u malárie a komárů, kdy je komár nezbytný pro reprodukci plasmodií,“ vysvětluje Tereza Bubová z Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci.

Ondřej Balvín z Fakulty životního prostředí ČZU připojuje výzvu k pomoci se vzorkováním štěnic: „Budeme vděčni za vzorky z domácností, ale i z jiných hostitelů, kteří se mohou v budovách rovněž objevit, tedy netopýrů a ptáků, hlavně vlaštovkovitých, rorýsů nebo holubů. Na vyžádání rádi zašleme vybavení k sběru včetně ofrankované obálky s naší adresou.“  

Kontakt: o.balvin@centrum.cz, bedbugs.fzp.czu.cz

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze

Kamýcká 129

165 00 Praha – Suchdol

IČO: 60460709

DIČ: CZ60460709

ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb

Tel. ústředna: +420 224 381 111

Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU. Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2021 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena

Skip to content