Velmi důležitým tématem do budoucna bude také vytvoření dlouhodobě udržitelného ekonomického modelu přirozené pastvy velkých kopytníků, který tento typ péče o krajinu ještě více zpřístupní nejen institucím ochrany přírody, ale například i zemědělcům hospodařícím v oblastech zasažených suchem, v podhorských oblastech a podobně.
Ochranu přírody i zemědělství čekají v souvislosti se změnami klimatu zásadní proměny. Technologie a postupy testované v rámci konceptu Chytrá krajina i přirozené pastvy velkých kopytníků mohou přinést odpovědi na řadu otázek, které v této souvislosti zemědělci, lesníci i ochránci přírody řeší.
„Společnost Česká krajina je pro ČZU již dnes významným partnerem, který spravuje síť rezervací s cílem podpory druhové diverzity a současně je aktivní v boji s klimatickou změnou. Podpisem memoranda chceme dosavadní úspěšnou spolupráci výrazně rozšířit především v oblastech vzdělávání a výzkumu,“ uvedl rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.
„S odborníky z České zemědělské univerzity již spolupracujeme na několika konkrétních projektech. Z ČZU je například část týmu, který se dlouhodobě věnuje výzkumu etologie koní v milovické rezervaci velkých kopytníků. Další experti ČZU jsou zapojeni do společného projektu identifikace a eliminace invazních druhů rostlin s pomocí dronů a robotů. Podpis memoranda umožní dosavadní spolupráci rozšířit i na další oblasti,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Velmi inspirativní je podle něj například koncept Chytré krajiny, který Česká zemědělská univerzita rozvíjí. „Cestou, jak zvládnout současné výzvy v ochraně přírody a péči o krajinu, je kombinace moderních, chytrých řešení a tradičních postupů,“ doplnil Dalibor Dostál.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.


Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala